Rodina Páji si žádnou finanční pomoc nepřeje, život jí nikdo nevrátí. Podle maminky by si ale moc přála, aby byly Mikulčice jako dřív. Měla je moc ráda, stavěla si tady dům, plánovala svatbu, a proto jsme se my spolužáci rozhodli, ve jménu naší úžasné kamarádky, vybrat peníze na obnovu obce.
Pája byla jedno velké usměvavé slunce
Nemusíme o tom nikoho moc přesvědčovat, tady to víme všichni. Stačí se podívat na fotky, na ten její velký úsměv. Nikdy se nemračila, vše brala s klidem a nadhledem. Byla naším třídním lepítkem, všechny propojovala, usmiřovala, rozveselovala. Oplývala ironií a sarkasmem, přesně proto jsme ji milovali. Když jste ji po roce potkali na hodech, věděli jste, že za ní můžete bez okolků přijít, vítala vás už z dálky svým obrovským úsměvem, srdečně a upřímně si se všemi ráda povídala. Byla na každé mikulecké akci, s každým prohodila slovo nebo pozvala na panáka. Nejsme to úplně schopni popsat, přijde nám, že žádná slova nevystihují, jak skvělá byla. Proto nás její odchod všechny tak moc zasáhnul. Byla bohužel na tom nejhorším místě v ten nejhorší čas.
Vystudovala angličtinu a čínštinu, psala krásné dětské knížky, možná máte některé z nich doma. Měla v životě hodně plánů. Místo její svatby nás ale čeká poslední rozloučení…
Vzhledem k tomu, v jakém stavu je mikulecký hřbitov, chceme vybranou částku věnovat na jeho velmi nákladnou opravu.
Jak by určitě sama ironicky dodala: aby to tam měla hezké.
