Tomášův sen
Můj sen o jízdě pod modrými majáky začal v dětství. Má teta pracovala na záchranné službě jako záchranářka a operátorka krajského operačního střediska v Jablonci nad Nisou. Díky tomu jsem se mohl párkrát kouknout do zákulisí a poznat partu lidí, kteří po každém oznámení výjezdu jedou do ,,neznáma“. Všechny záchranáře jsem obdivoval. Během školy jsem se aktivně zajímal o zdravovědu, fungování Integrovaného záchranného systému a chtěl jsem posléze započíst studium zdravotnického oboru. Vzhledem k mým výsledkům v žákovském věku mi to bohužel, kvůli několika málo desetin bodů v průměru, nebylo umožněno. Napříč neúspěchu jsem již několikrát své znalosti využil a pomohl tím několika osobám u dopravních nehod, osobám v bezvědomí, a nakonec jsem pomohl i v rodině. Občas si říkám že má přítomnost u těchto událostí není náhodou.
Velmi rád se zapojuji do různých dobročinných akcí (sbírka pro útulky, sbírka a zajištění lednic pro ZZS Libereckého kraje k uchování a chlazení desinfekčních prostředků v první vlně COVID-19).
Nyní potřebuji pomoc já. V posledních měsících jsem zvažoval, jak toto finanční břímě unést. Podpory od státu, potažmo Úřadu práce v oblasti rekvalifikace se mi nedostalo. Půjčka v dnešní době není dobrý nápad.
Prosím, pomozte mi, abych poté mohl pomáhat já Vám.
Tomáš
