Lukášek měl vstup do života velmi náročný. V děloze se mu nedařilo. Neměl kyslík, ani živiny. Narodil se akutní sekcí ve 37. týdnu těhotenství. Měřil sice 44 cm, ale vážil pouhých 1 490 g. Měl velký otok na mozku, oboustranný vrozený zápal plic a nemocná játra. Ihned začal boj o jeho život. Lukášek byl ale velký bojovník a boj o život nakonec vyhrál. Trpí však dětským autismem, těžkým mentálním postižením a hyperkinetickým syndromem. Dnes je mu 13 let a stále dělá pokroky. Vím, jak moc ho zklidňují bublinky ve vodním válci. Ve škole mají krásný snoozelen, kde se vždy uklidní a odpočine si, když už je toho na něj moc. Doma má Lukášek ještě dva mladší sourozence. A tak není doma nikdy klid. Děti vychovávám sama. Proto bych moc ráda Lukáškovi dopřála takový relaxační koutek, kam by si mohl zalést, když by si potřeboval odpočinout od všeho a od všech.
Jaký je Lukáškův příběh?
Lukášek si život sice vybojoval, ale mimo svůj domov se Luky bál, neuměl komunikovat a nechtěl být mezi dětmi, nezajímaly ho žádné hry, ani hračky. Jen číslice a písmena měl rád. Vyhledala jsem proto lékaře a proběhlo kolečko odborných vyšetření. Lukášek trpí dětským autismem, těžkým mentálním postižením a hyperkinetickým syndromem. Po určení diagnóz jsem absolvovala kurzy, abych se naučila správně Lukáška vést a rozumět mu. Luky začal krásně používat alternativní komunikační systém VOKS. Po dlouhém nácviku se naučil chodit na vycházky i na toaletu. Spoustu věcí ale dodnes nedohnal. Luky měl ale i jiné velké problémy. Bál se lidí, různých zvuků a vůbec světa kolem sebe. Bál se také chodit ven. I školka pro něj byla velmi náročná a zvládl tam být jen chvíli. Vytvořila jsem mu spoustu strukturovaných úkolů s nimiž jsme spolu pracovali. Také denní režim s odměnami, abychom zvládli mytí rukou, koupání a vůbec celý běžný den.
Dnes je Lukáškovi 13 let a navštěvuje 6. třídu ve speciální škole. Je to autitřída, ve které je pouze 5 žáků. Škola je od našeho domova vzdálená 30 km, a tak jde dost financí právě na dojíždění. Celá výuka i přestávky probíhají formou alternativní obrázkové komunikace, což Lukášovi velmi vyhovuje, protože je nemluvící. Ve škole se Lukáškovi moc líbí. Neučí se ale jen ve škole. Dojíždíme I na speciální terapie, kde se opět Lukášek opět učí. A učí se vlastně i se mnou doma.

























