Malý Petřík vloni počátkem školního roku onemocněl akutní leukémií a koncem ledna podstoupil transplantaci kostní dřeně ve FN v Motole. Jeho domov však nevyhovuje přísným hygienickým požadavkům, které jsou pro dítě po transplantaci nezbytné. Rodina nemá dostatek financí na dokončení započaté rekonstrukce, aby se Petřík mohl po hospitalizaci vrátit do domů.
Komu pomůžeme?
Náš pětiletý Petřík v září onemocněl vzácnější formou Akutní Myeloidní Leukémie a to podtypem u kterého je nutná transplantace kostní dřeně.
Petřík najel prakticky hned po stanovení diagnózy na kolotoč bloků vysokodávkované chemoterapie. Bylo potřeba nemoc v tělíčku před samotnou transplantací co nejvíce potlačit. I když to bylo často velmi zlé, bolesti, horečky, nevolnosti, Petřík skoro vůbec neplakal. Je to velmi statečný chlapeček.
Naše rodina se rozdělila. My s Péťou jsme se už domů z nemocnice nevrátili. Táta se starším dvanáctiletým synem zůstali hospodařit sami.
Máme starý dům v rekonstrukci, který si svépomocí opravujeme. Má smíšené zdivo a chybí hydroizolace. Některé části domu tvoří pouze obnažené cihlové zdi bez řádné podlahy. V podkroví jsou klenby vysypané struskou a třetinu střechy je nutné vyměnit.
Část domu je obyvatelná, ale pro Petříka, který potřebuje po transplantaci kostní dřeně co nejbezpečnější prostředí bez patogenů, naprosto nevyhovující.
Petřík zatím domů nemůže. Kvůli nevyhovujícímu domácímu prostředí zůstal po celou dobu v nemocnici. Nyní se stále v nemocnici zotavuje po komplikacích spojených s transplantací kostní dřeně. Až nás propustí, místo domů však zamíříme do pronajatého bytu. Tátu s bratříkem tak Péťa i nadále neuvidí. Kdyby se však podařilo dotáhnout rekonstrukci domu dokonce, provést zbývající hydroizolaci a další opravy, mohl by se Petřík vrátit domů za rodinou. Tam kde to zná a kde to má rád.
Pevně věřím, že všechno to zlé období pomine, že se náš chlapeček uzdraví a pobyt v nemocnici zůstane jenom nepříjemnou vzpomínkou.
