Míšovo trápení nastalo brzy po jeho narození. Po četných lehčích zdravotních obtížích, které jsme zprvu připisovali normálním dětským nemocem, se začaly objevovat nemoci závažnější. Po půl roce života skončil syn s těžkým oboustranným zápalem plic v nemocnici a neobešel bez kyslíkové podpory. Bohužel k zápalu se přidala plicní pneumonie, nejspíše se mu poškodily plíce a byl převezen na dětské ARO. Jenže standardní léčba nezabírala a na lékařích se začala objevovat beznaděj. Jeho imunitní systém zkrátka nefungoval, jenže to v tu dobu ještě nikdo netušil.
Díky spásnému nápadu jednoho mladého lékaře, byly Míšovi provedeny testy na imunologii a zjistilo se, že trpí vzácným těžkým kombinovaným imunodeficitem zvaným SCID. Stejně jako kluk v bublině. Okamžitě byl převezen na transplantační jednotku FN Motol, kde nastaly každodenní vyšetření a čekání na vhodného dárce kostní dřeně. Po 3 měsících čekání přišla radostná zpráva, vhodný štěp se našel! Po chemoterapii a přípravě na operaci, nám ale vše zkomplikovala začínající koronakrize. I přes lockdown a uzavření hranic se podařilo dopravit štěp z Řecka do Čech a Míšovi nastal den D.
Po téměř půl roce stráveného v nemocnici, jsme byli konečně propuštěni domů!!! Aspoň tedy na chvíli. Cesta je to dlouhá a ani nám se v průběhu léčby nevyhýbají komplikace.
Míša dostal například sepsi plic ze zavedeného katétru, těžkou otravu krve a skončil na ARU na plicní oscilaci. Tam s oběhovou podporou bojoval opět o život. Je to však neuvěřitelný bojovník a i když mu lékaři nedávali moc šancí na uzdravení, tak opět zabojoval a vše zvládnul. Nebo i obyčejná rýma, rhinovir, ho opět připoutal na lůžko. Ale Míša bojuje dál a jen tak ho něco nezastaví! A i když toho spoustu zameškal, tak dohání co se dá.
