V době, kdy se odehrávala ta neuvěřitelná katastrofa, jsem byla v zahraničí. Ještě ten večer se ke mně informace o ničivém tornádu dostala, od té doby nešlo myslet na nic jiného. Sledovala jsem vše na webu a sociálních sítích a viděla desítky fotografií a videí. Na nich jsem poznala i dům mého bratra a nevěřila svým očím. Ten dům, který jsem mu vyprojektovala a který si vlastníma rukama postavil a zveleboval, byl troska. Viděla jsem totálně zničenou střechu a celé podkroví, kde měly mé neteře pokoje, a jen jsem doufala, že se v nich v době tornáda nenacházely. Viděla jsem chybějící části zdiva, chybějící okna a převrácenou dodávku, která se o dům na své nechtěné cestě zastavila.
Když jsem se vrátila a prošla nejvíce poškozenými ulicemi, jímala mě hrůza, skutečnost byla násobně horší. Proto jsem se rozhodla založit tuto sbírku. Bratr s rodinou má teď spoustu jiných starostí a rodina si musí pomáhat. Sám se ve chvílích největšího řádění tornáda nacházel na dvoře, utíkal se schovat pod přístřešek, ten však vzal vítr. Nezbylo tedy nic jiného, než vlézt pod auto, které se nacházelo poblíž, a doufat, že ho větrná smršť nerozpohybuje. Věřím, že se mu i s pomocí lidí se srdcem na dlani podaří vrátit domu tvář, uvést jej do obyvatelného stavu a zajistit tak rodině důstojné bydlení. Všem předem a s úctou děkujeme.
