Milá Maruško,
byla si milý, veselý a slušný člověk se srdcem na dlani. Byla si velmi silná osobnost s chutí žít. Prodělala sis rakovinu a sehrála tak souboj se smrtí, ten si napoprvé vyhrála a žila dál svůj veselý život, který si milovala. Užívala sis každé minuty, kdy si mohla být se svou rodinou, věnovala si ji veškerý svůj čas. Byla si máma s velkým M.
Se svým manželem jste měli spolu šikovného syna Péťu, ale ty si stále vnitřně cítila, že by si chtěla ještě jedno dítko. Bohužel po boji s rakovinou vám nebylo přáno. Proto si otevřela své veliké srdce a byla ochotná přijmout za své vlastní adoptované dítko. Absolvovali jste trpělivě celý proces, co se kolem adopce musí. Čekala si celá nedočkavá, kdy už i vám zazvoní kouzelný telefon a bude vám oznámeno, že pro vás mají volné miminko. Stalo se tak letos a vy jste si jeli pro krásného chlapečka. Byla si tak šťastná…
Najednou jako by tvůj úsměv byl ještě větší, než předtím. Bylo na tobě vidět, že už teď máš svůj vnitřní klid a vaše rodina je kompletní. Po takové době čekání. Bohužel sis svoji ,,úplnou" rodinu dlouho neužila. Když si se v září vracela z jedné z kontrol, zda se ta ,,mrcha" rakovina nevrátila, tak si měla těžkou autonehodu a domů už si se nevrátila.
Je nám moc líto, jak to dopadlo a že kluci přišli o tak skvělou mámu jako si byla ty. Víme, jak si se vyhýbala všemu, co by ti mohlo rakovinu znovu spustit. O to je horší, že si k tobě smrt našla cestu jinak.
Poslední co pro tebe můžeme udělat je zorganizovat tuto sbírku a tak dát alespoň lepší naději na budoucnost pro tvého manžela a syny.
Odpočívej v pokoji a dávej na svou rodinu ze shora pozor.
Tvoji kamarádi