Jmenuji se Táňa a chtěla bych vás touto cestou požádat o pomoc. Syn je po těžké autonehodě na invalidním vozíku.
Půl roku byl v koma, moc šancí neměl. Půl rok byl pro nás dlouhý jako 100 let. Poté konečně otevřel oči. Nikdo si neumí představit ten pocit štěstí a radosti. Po necelém roce nám ho pustili domů.
Bohužel přišla další rána a manželovi zjistili rakovinu v pokročilém stádiu. Vůbec jsem nevěděla co dělat. Manžel boj s rakovinou brzy prohrál. Museli jsme však bojovat dál, kvůli synovi. Rehabilitovali jsme 3 roky každý den 3 hodiny. Někdy už jsem to chtěla vzdát, ale veškerá ta práce se vyplatila.
