Už je to pomalu 7 měsíců, co se mi změnil život ze sekundy na sekundu. 21. září jsme se vydali s kamarády na vyhlídku, kde jsme leželi v trávě a pozorovali noční město a hvězdy nad našimi hlavami. Když jsme se už chystali domů, postavil jsem se a podíval naposledy na oblohu.
Netušil jsem, že za pár hodin už budu bojovat o svůj život na operačním sále. Jeden špatný krok. Nekontrolovaně jsem padal dolů několik metrů, dokud jsem nedopadl na koleje železniční trati. Při převozu do nemocnice jsem ztrácel vědomí a krátce nato se mi zastavilo srdíčko. Byl jsem už na cestě mezi nebem a zemí, ale rozhodl jsem se vrátit a s úsilím všech lékařů se mě podařilo oživit. Zlomil jsem si pátý krční obratel a ochrnul jsem od krku dolů. Nedokázal jsem pohnout svým tělem. Mé ruce a prsty, které mě živili, najednou přestaly fungovat. Nevěděl jsem, co se to se mnou děje, ale byl jsem vděčný za život a za to, že jsem mohl otevřít znovu oči.
Podstoupil jsem další dvě operace a pomalu jsem přišel na to, že stojím před největší bojem svého života. Od první chvíle bojuji z plných sil a snažím se den co den udržet si silnou mysl a postavit se opět pevně na vlastní nohy. Díky Bohu, mé rodině, kamarádům, lékařům a lidem, které jsem na této cestě poznal, se dnes učím znovu chodit. Moje 5 měsíční intenzivní rehabilitace v rehabilitačním ústavu Kladruby mi pomalu končí. Budu se muset brzy opět vrátit do každodenního života a proto budu potřebovat na sobě pracovat dál.
Cítím sílu své osobnosti a vím že i s Vaší pomocí to dokážu! Moje dosažené výsledky za 7 měsíců tvrdé práce jsou již dnes toho důkazem.
Vždy jsem se snažil žít svůj život tak, abych mohl jiným pomáhat a rozdávat jim úsměv. Nikdy jsem netušil, že se dostanou do situace, kdy budu prosit o Vaši pomoc já.
