Má sestra Jana od malička trpěla epilepsií, ale nic se neměnilo na tom, že mohla žít normální život do té doby, než prodělala mozkovou mrtvici, či možná silný epileptický záchvat. Doteď se odborníci i doktoři dohadují, co se jí přihodilo. Posléze, když se její zdravotní stav začal zlepšovat, došlo opět k dalšímu selhání. Od té doby je Jana na lehátku, jelikož má těžkou tetraparézu (ochrnutí končetin).
Komu pomůžete?
Má sestra Jana, které letos v červenci bude 18 let, byla ještě před 4 lety úplně normální holka. Je pravda, že od mala trpěla epilepsií a těžkým autismem, ale nic jí nebránilo v tom žít normální život, jako každý jiný.
V roce 2016 v červnu prodělala veliký epileptický záchvat, či možná mozkovou mrtvici. Nikdo, včetně naší rodiny, lékařů a dalších lidí s tím spojenými nevědí, co se jí vlastně tenkrát přihodilo. Tehdy byla téměř 6,5 hodiny v bezvědomí. Když se tenkrát probrala, zjistili jsme, že nikoho z nás nepoznává, že nemluví, nemůže se hýbat, zkrátka ničemu nedokázala porozumět.

Jany život začal od nuly. Učila se znovu mluvit, psát, číst a počítat. Skončila na invalidním vozíku, proto začala chodit na rehabilitace a postupem času se její zdravotní stav nepatrně zlepšil. Hodně jí v tom pomohl pobyt v Jánských lázních v tentýž roce. Před tím, než se toto všechno stalo, normálně navštěvovala základní školu s pomocí pedagogického asistenta, protože v některých činnostech zaostávala, a pak byly i činnosti, ve kterých předčila i ostatní.
Měla i zájmové kroužky – bavil jí např. hasičský sport. Jejím snem bylo stát se kuchařkou. Ráda vařila.
Bohužel od té příhody má sestra Jana musela nastoupit do speciální školy Svítání, nemohla chodit na své oblíbené kroužky. Zkrátka nemohla žít tak, jak žila předtím. Tento okamžik změnil život i nám, její rodině.
Její stav se začal zlepšovat do té doby, než odjela v červnu v roce 2017 na vyšetření do Všeobecné fakultní nemocnice Karlov v Praze. Vyšetření se týkalo biopsie (odebrání kožně svalové tkáně), které mělo proběhnout pod neúplnou narkózou na základě doporučení pana doktora.
Ovšem k tomu nedošlo a z jednoduchého vyšetření odebrání tkáně se stalo něco opravdu hrozného. Lékaři Janě dali úplnou narkózu, což jí značně poškodilo mozek. Od té doby špatně vidí, nemluví (mluví pouze samohlásky), zůstala úplně ležící. Není možno ji zvednout ani hlavu. Do dnešní doby je připoutána na lůžko, jelikož od té příhody má tetraparézu (ochrnutí všech končetin).
Tehdy jsem se vracel z ozdravného pobytu z Řecka a společně jsme v ten den měli odjet všichni domů. Nestalo se tak a já viděl svou sestru ve stavu, který bych nečekal. Od tohoto okamžiku je Jana krmena sondou PEK přímo do břicha. Nesnáší umělou výživu, a proto je krmena mixovanou stravou. Samozřejmě jsou s tím problémy. Momentálně máme Janu u nás doma. Mamka je u ní dennodenně a stará se o ni.
Přes 3 roky trvalo řízení s ÚP ohledně příspěvku na předělání koupelny. Před rokem byl příspěvek přiznán, jenže doteď stavební práce nezačaly, protože k tomu ÚP má stále nějaké připomínky.
Od okamžiku kdy byla připoutána na lůžko, už uběhly výše zmíněné 3 roky a od té doby Jana nebyla venku, opomenu-li nějaké návštěvy k lékaři. Bydlíme v rodinném domku. Proto chceme předělat jeden pokoj, aby se s postelí dalo vyjet přímo ven, na dvorek. Je to Janičky velké přání!
Z tohoto důvodu se obracíme na vás, na vaši pomoc a za každého dárce, který přihodí finanční odměnu, budeme opravdu velmi vděční!!!
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Peníze ze sbírky budou použity na koupi sprchového lůžka pro Janu, a také na celkovou přestavbu koupelny, což Janě velmi ulehčí mobilitu.










