Taťka a bratři byli v tu chvíli doma. Naštěstí se jim nic vážného nestálo. Starší bratr Vojta do poslední chvíle uklízel na dvoře, co by se dalo před „kroupami“ zachránit, ale netušil, co se blíží. Najednou spadly ploty a část ho trefila do břicha. Rychle se schoval, naštěstí má jen velkou modřinu.
Mladší bratr Johny, když viděl co se děje zkontroloval taťku, který má dlouhodobé zdravotní problémy (dva vývody, problémy se srdcem) a dům, a běžel jako dobrovolný hasič pomáhat po dědině druhým. Domů se vrátil až v neděli odpoledne.
Mamka v tu dobu nebyla doma. Volala mi, co se stalo. Nemohla jsem uvěřit. S manželem jsme hned vyjeli s plachtami na místo, ale nedostali jsme se tam, bylo potřeba aby se tam dostali hlavně sanitky a hasiči atd.
Ráno jsme nevěřili vlastním očím, vůbec jsme Mikulčice nepoznávali. Taťka chodil jak tělo bez duše, byl zničený z toho, že během chvilky zmizelo vše co budoval a že se nemůže dostat k jeho zvířatům, aby je zkontroloval. V pátek se tedy provizorně zabezpečila střecha. Ale nakonec se budou muset vyměnit i krovy.
Moc všem děkujeme, co nám jakkoli pomohli a pomáhají…díky moc vám všem.