Pro Pavlíkovy první krůčky s terapiemi TheraSuit a TheraTogs

Maminka i tatínek se těšili na Pavlíkovo narození. Také Pavlík se těšil a rozhodl se, že se na svět podívá o trochu dříve, a tak se narodil předčasně ve 33. týdnu. To by nebylo zas tak neobvyklé. Ve většině případů nemívají předčasně narozené děti žádné zdravotní následky. Sudičky však Pavlíkovi takto šťastný osud nepřály.

 „Den po porodu nás paní doktorka v porodnici informovala o podezření na špatnou funkci střev a Pavlík byl okamžitě převezen do Dětské Fakultní nemocnice v Brně, kde se podrobil první operaci bříška. To čekání na výsledek operace bylo nekonečné,“ říká maminka Pavlíka.

Dle vyjádření lékařů operace dopadla dobře a vše bylo v pořádku, a tak si šťastní rodiče vezli svůj malý poklad domů.

„Úterý 9. 8. 2011 se však stalo nejhorším dnem našeho života. V nemocnici jsme se dozvěděli o komplikacích zdravotního stavu našeho syna. Pavlík krvácel do mozku a zároveň u něj docházelo k rozsáhlému odumírání mozkové tkáně. Lékaři nedokázali odhadnout rozsah hendikepu. Informovali nás o všech možnostech postižení, tedy o možné poruše pohybu a řeči. Také nikdo nevěděl, jak na tom bude mentálně,“ uvádí dále maminka.

V ten moment si rodiče mysleli, že situaci nemohou psychicky zvládnout, ale bylo jim jasné, že tady musí být pro syna, a že se o něj musí postarat.

Velmi dlouhou dobu trvalo, než se Pavlík uzdravil natolik, aby ho pustili z nemocnice domů. Rodiče se s ním snažili trávit co nejvíce času.

Pavlík stále bojoval s infekcemi. Pak přišlo na řadu zavedení shuntu, tedy drenáže, která pomáhá odvádět mozkomíšní mok. Drenáž se napoprvé nepovedla a znovu se objevila infekce. Čtyři měsíce po porodu neměli rodiče svého synka stále doma. Byly to opravdu dlouhé měsíce čekání.

Po Vánocích Pavlíka konečně pustili domů. Přivézt si domů miminko je velmi krásný pocit, který bohužel netrval dlouho. Po Novém roce opět začaly komplikace a Pavlík musel být neprodleně převezen na infekční oddělení nemocnice v Brně, kde byl ihned operován. „Léčba infekce trvala, pro nás nesmírně dlouhé, dva měsíce. V únoru 2012 mohli Pavlíkovi lékaři opět zavést shunt a v lednu 2013 byla provedena výměna f-ce katetru,“ vzpomíná Pavlíkova maminka.

Za 40 měsíců svého života Pavlík prodělal 16 narkóz.

„Na neurologii nám řekli, že Pavlík nebude chodit, ale nechtěli jsme se s tím smířit, a tak jsme začali cvičit Vojtovu metodu a udělali s ním kus práce,“ doplnila maminka. Chlapec od roku 2013 pravidelně rehabilitoval v dětské léčebně Boskovice, kde mu pobyt velice prospíval. Rozsah jeho pohybů se stále hodně pomalu zlepšuje.

Ale aby toho všeho nebylo málo, tak v lednu 2014 prodělal malý Pavlík první epileptický záchvat.

Díky neustálé péči rodičů, pravidelnému cvičení a rehabilitaci se Pavlík hodně zlepšil v sedu. Sice nechodí, ale pořád se chce postavit na nohy a má se čile k světu. Je hodně společenský, komunikativní a stále vyžaduje pozornost.

Díky vybraným financím bude moci Pavlík pokračovat v intenzivní rehabilitaci v oblečcích TheraSuit a TheraTogs, které již vyzkoušel a je vidět zlepšení v držení těla. Tato rehabilitační metoda Pavlíkovi velmi prospívá, ale potřebuje více rehabilitačních cyklů do roku, aby pro něj byla co možná nejúčinnější. Bohužel však tuto intenzivní rehabilitaci zdravotní pojišťovny neproplácí.

„Víme, že je to dlouhá cesta, ale nevzdáváme to a věříme, že se nám jednou povede postavit Pavlíčka na nohy a Pavlíček všem lidem, kteří jsou kolem něj, pěkně od srdíčka poděkuje. Děláme pro to maximum“ uvádí na závěr maminka.