V roce 2017 jsme já (Anička) a můj manžel Marco přivezli první dva zachráněné koně na zpustlou louku na okraji pražské Vinoře a postavili jim tam obydlí. Ještě jsme netušili, do čeho jsme se to vlastně pustili. Napadlo nás, že místa je dost a hnůj by se dal využít na záhony, tak jsme pozvali sousedy známe a neznámé a založili komunitní zahradu Pastvina. A začali chodit lidé z paneláků, hrabat se v hlíně a venčit děti v bezpečném prostředí.
A zvířata? To pak už to jelo samospádem. Že by to chtělo pár slepiček? Jasně, vezmeme ty z klecových chovů. Paní dostala prasátko a neví co s ním? No tak se ho ujmeme. Ovečky z nevhodných podmínek? Ale jistě, řeklo sluchátko. Chromé tele z velkochovu? Sem s ním! Až jsme to dopracovali na cca 300 zvířat! Máme koně, krávy, ovce, králíky, slepice, husy, kachny, kočky i psy. Všichni u nás mají bezpečný domov na dožití. Náš azyl je financován z virtuálních adopcí, ale stále to nestačí, tak jsme začali pěstovat zeleninu, na hnoji našich zvířat. Na sezónní práce, na které nestačíme najímáme lidi, kteří na běžném trhu práce hledají uplatnění obtížně. Někdy to je náročné, ale rozhodně pestré a někdy i dojemné.
Z obecního řepkového pole vedle Pastviny jsme udělali pastviny, květinové zahrady i vysázeli 350 ovocných stromů a keřů do podoby jedlého lesa pro všechny. Na vzrostlé stromy v okolí věšíme budky, jen za loňský rok přes 30! V jedlém lese umísťujeme domečky pro ježky a chováme včely.
Kdybychom měli dodávku, můžeme mnohem efektivněji rozvážet naší zeleninu, přivážet krmivo i podestýlku pro zvířata a nemuseli bychom si jí půjčovat od přátel, (což je časově neflexibilní a často nám uteče výhodná nabídka) nebo z půjčovny, což je drahé.
Vlastními silami stavíme obydlí pro zvířata i zázemí pro lidi. Peněz není na byt, snažíme se maximální možnou mírou stavět z darovaného materiálu a ten je třeba nějak dovézt. I k tomu potřebujeme dodávku. Vlastně už jsme ve fázi, kdy to bez dodávky dál nejde. I když škudlíme, kde to je, všechny získané prostředky ihned investujeme zpět do azylu i zahrady a projekt dotujeme z našich „civilních“ zaměstnání, na dodávku ne a ne ušetřit. Pomozte nám a my se vám odvděčíme nejen nekonečným vděkem mnoha lidí i zvířat, ale připravili jsme pro dárce komentovanou prohlídku azylu i zahrady!
