Komu jste pomohli?

Jsem Miriam, je mi osmnáct let a již od svých sedmi let hraji na klavír. Přestože klavír jsem měla velice ráda, vždy jsem si přála a toužila hrát na harfu. Bylo to jediné, o čem jsem mluvila a stále jsem poslouchala harfové koncerty a mé mamince každý večer v posteli šeptala, že nutně potřebuji harfu, že bez ní nemůžu žít. Tento sen se mi splnil v 11 letech, byla jsem přijata na ZUŠ v Liberci. Ještě než jsem vůbec začala hrát, věděla jsem, že chci jít na konzervatoř a BUDU profesionální harfistkou. Za necelé tři roky jsem se díky své píli pod vedením mé paní učitelky Markéty Doubravské připravila na přijímací zkoušky na pražskou i brněnskou konzervatoř, půjčovala mi její pedálovou harfu během příprav na talentové zkoušky, bez které bych nemohla udělat takový posun a nedostala bych se na konzervatoř. Na obě dvě konzervatoře jsem byla přijata. Studuji však v Praze a mou paní profesorkou je Lydie Härtelová, která je nejen harfistkou SOČR, ale koncertuje také se svým triem a je úžasný člověk a pedagog.

Během studií na ZUŠ i na konzervatoři jsem se účastnila masterclassů, například se světoznámou harfistkou Kateřinou Englichovou, či festivalů. Také kurzu v Kuníně pro interpretaci staré hudby. Byla jsem jediná třináctiletá mezi dospělými profesionály a právě tam se mé rozhodnutí, stát se harfistkou zpečetilo. Moji rodiče mne v mé cestě podporovali a doposud podporují. Všude mne doprovázeli, koupili mi i první háčkovou harfu, kterou stále splácejí.

Zakoupení koncertní harfy je ale mimo jejich finanční možnosti. Otec, farář evangelické církve je již v důchodu a moje mamka je učitelkou v Lesní MŠ v Liberci. Moje mamka dělá úplně všechno pro to, abych mohla mít tenhle nádherný, královský nástroj a hledá všemožné způsoby, jak můj sen a v současné době již potřebu dostát. A já jsem jim za jejich podporu vděčná.

Na co konkrétně byly peníze z této sbírky použity?

Peníze vybrané ze sbírky by šly na novou harfu, Salvi Daphne 47 SE která stojí 15.170 €. Je to koncertní harfa, kvalitní, dobře znějící. Harfu se mnou pojede vybírat moje paní profesorka, které na výběru také velmi záleží a má nesrovnatelně více zkušeností. 

Momentálně máme na účtě 125 000 Kč, za což jsem vděčná také veřejně prospěšnému spolku Anaon, který nám velmi pomohl. Koupě harfy by mi velmi pomohla nejen v kariéře, ale i během studia na Pražské konzervatoři, v budoucnu a dost možná i na HAMU, kde bych ráda pokračovala. Pro mne je nezbytné hrát doma, během víkendu a prázdnin. Samozřejmě bych ráda koncertovala a hrála při různých příležitostech, tam kde si lidé přejí slyšet skladby v provedení královského nástroje.

O problematice

Ceny harf se každým rokem nesmírně zvyšují, už všechny značky harf se zvedly minimálně o polovinu. Značka Salvi je snad jediná, která zatím drží své ceny, ale i to je otázka času. Mohli byste se ptát, proč nestačí koupit použitou, starší harfu. Problém je v tom, že se stáří podepisuje na komplikované mechanice pedálového sytému. Léty se výrazně opotřebuje ladění a harfa se stále rozlaďuje a tyto vysloužilé harfy potřebují svůj klid někde v místnosti kde se nemění teplota. Salvi je velmi kvalitní, solidní značka a není ani příliš drahá, tak jako například Lyon& Healy. Na harfu od Salvi bych mohla hrát hodně dlouho a těšit tak nejen sebe, ale i srdce dalších posluchačů.

Citace:

„Jsem učitelka harfy na ZUŠ Frýdlantská v Liberci a Miriam Anna Raichová se u mě připravovala k talentové zkoušce na Konzervatoř. Žijeme v době, která jde ve všech směrech rychle dopředu a na studenty jsou kladeny vysoké nároky. Je správné poskytnout Miriam kvalitní nástroj, aby mohla rozvíjet a prezentovat svůj um. Já mám taky doma svou první harfu, stále je se mnou na mnoha koncertech, projely jsme spolu velkou část Evropy a mám ji moc ráda,“ vzkazije Markéta Doubravská.

„Doporučuji sbírku na Donio, jejímž cílem je získat peníze na koupi harfy pro Miriam Annu Raichovou. Stát se profesionání harfistkou chápe Miriam jako své životní poslání. V současné době s úspěchem uzavírá 3. ročník na Pražské konzervatoři v mé třídě. Miriam je velmi talentovaná a pracovitá, hře na harfu věnuje prakticky veškerý svůj čas a postupuje rychle kupředu. Bohužel skutečnost, že nemá vlastní nástroj, je pro ni výrazná komplikace. Velice bych jí přála, aby se sen o vlastním nástroji mohl stát díky laskavým dárcům skutečností,“ píše MgA. Lydie Härtelová, profesorka harfy na Pražské konzervatoři.