Mé jméno je Dominik Vyleta, je mi 22 let a pocházím z Prahy. Mým snem bylo odjakživa dělat něco nevšedního a neobyčejného, zkrátka dělat něco po čem naběhne husí kůže i tomu největšímu flegmatikovi. Celý můj život jsem byl spíše problémové dítě a nebylo to se mnou lehké. Přibližně v 13–14 letech jsem začal více poznávat život, když jsem tenkrát na fotbale v jednom malém pražském klubu potkal trenéra, který mi život ukázal trochu z jiné perspektivy, řekněme, že mi dělal „mentora pro život“. Od této životní fáze, už pro mě nebyl život jen samé problémy a strasti, ale byl pro mě něčím, co mělo význam i v tom nejmenším detailu. Byl jsem tenkrát extrémně cílevědomý a pro své sny bych skočil i do ohně. V 14–15 letech jsem se dostal na jeden z nejlepších gymplů v Praze (Akademické Gymnázium Štěpánská) a aby toho nebylo málo dostal jsem se i do tenkrát nejlepšího českého klubu v mém ročníku SK Slavia Praha, na reprezentaci jsem to tehdy bohužel nedotáhl. Jak je ale v životě zvykem, ne vždycky je všechno růžové. Po úspěšně složené maturitní zkoušce jsem zažil težké vyhoření a nevěděl jsem co se mnou budu nebo čemu se budu věnovat do té doby, než jsem potkal jednoho zajímavého člověka co se věnuje fyzioterapii. Neskutečně mě ohromil svou činností, ale co mi nejvíce utkvělo v srdci byl jeho charakter a přístup k životu. Od té doby jsem si řekl, že chci být fyzioterapeutem a že jím skutečně budu.
