Dětský domov Krásná Lípa, který je pod patronátem našeho nadačního fondu Srdce na dlani, aktuálně shání peníze k zaplacení výcvikových kurzů autoškoly k získání řidičského průkazu pro své tři děti Martina, Dominiku a Lukáše. Poslechněte si jejich příběh.
Martin
„Ahoj, já jsem Martin. V dětském domove v Krásné Lípě jsem už od 11 let. Všichni tady v domově, spolu s lidma z nadačního fondu Srdce na dlani, jsou mojí jedinou rodinou, protože se svojí biologickou rodinou už nejsem roky v žádném kontaktu. To je taky jeden z důvodů, proč bych potřeboval řidičák, protože Srdce na dlani má sídlo v Praze, což je od Krásné Lípy pěkná dálka, já bych ale rád zůstal v kontaktu jak s domovem, tak s nadací. Hned jak dokončím maturitu na SOŠ Podnikatelské, pustím se do hledání práce a kdybych měl řidičák, možnosti by byly daleko lepší. Maturita i další vzdělávání je pro mě moc důležitý, nejen kvůli následnému výběru zaměstnání, ale taky kvůli tomu, že chci být tady v domově vzorem pro ostatní děti, jsem tu totiž teď nejstarší, rád bych jim ukázal, že makat na sobě je vážně důležitý a že i oni na to maj!”
Dominika
„Ahoj, já jsem Domča. Je mi 18 let. Už od mala vyrůstám v Dětském domově Krásná Lípa, mám to tady moc ráda, ale kvůli omezeným financím tady pro mě bývají takové ty běžné záležitosti mých vrstevníků o dost složitější. Stejně tomu tak je i s řidičákem, na který domov nemá finanční prostředky. Řidičák potřebuju hlavně kvůli špatné dostupnosti Krásné Lípy. Po dokončení maturity bych šla totiž moc ráda na vysokou školu pedagogickou a v Praze mám ohledně výšky víc šancí a možností. Chtěla bych ve studiu pokračovat nejen proto, že mám pak víc pracovních možností, ale taky proto, že mě učení i baví. Proto chci byt učitelkou, ráda bych ukázala i jiným dětem, že je učení může taky bavit!”
Lukáš
„Ahoj, já jsem Lukáš a do domova v Krásné Lípě jsem se dostal už v 6 letech. Všechny tady z domova beru jako svojí rodinu a díky domovu jsem i mohl začít dělat to, co mě baví a jsem v tom dobrej. Začal jsem tady totiž hrát fotbal, k čemuž bych se v mojí biologický rodině asi nikdy nedostal. Fotbal mě vážně chytil a brzy jsem zjistil, že se mu chci naplno věnovat. Od všech lidí tady z domova jsem měl vždycky plnou podporu a věřili ve mě, za což jsem jim nesmírně vděčný. Bez nich bych nebyl tam, kde teď jsem. Momentálně hraju za Varnsdorf a mám tady našlápnuto do druhé ligy. K tomu se ale potřebuju účastnit všech zápasů, který se pořádají na různých místech a já tak musím často dojíždět. To je vlastně jeden z hlavních důvodů, proč bych potřeboval řidičák. Krásná Lípa je dopravně špatně dostupná a dojíždění odsud není jednoduchý. S řidičákem by se mi tak hodně ulevilo. Nejen, že bych pak k fotbalu už neměl žádný zábrany a mohl bych se v něm tak nadále rozvíjet, ale taky by mi to otevřelo spoustu nových pracovních možností do budoucna. Studuju teď totiž cestovní ruch a po škole bych se mu rád dál pracovně věnoval. Díky řidičáku bych se teda mohl dál věnovat věcem, který mě vážně baví a jsou pro mě v životě důležitý.“
