8. 2. 2021 11:43
Aktualita
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že si mě maminka koupila v hračkářství, protože vždycky říkávala, že si mě pořídili. Když jsem vyrostla, pochopila jsem, že to nemyslela až tak doslovně. Maminka chtěla zaplnit díru ve svém srdci, protože zrovna přišla kvůli nádoru na mozku o svou maminku, a tak jsem vznikla já.
Byli jsme všichni relativně šťastní, pak ovšem začal vztah rodičů hodně skřípat a tak se rozvedli. Ale bylo to tak lepší, protože po rozvodu byli schopni spolu vycházet a nehádali se. A tak jsme zůstaly se sestrou u mamky a žily spokojeně dál. Často jsme jezdily na výlety, chodily na procházky a sportovaly. Mamka hrála volejbal, sestra basketbal a já závodně tancovala. S taneční skupinou jsme se dokonce dostaly i do zahraničí, například do Portugalska či Švédska. A i když jsme každá měla své vlastní zájmy, nejradši jsme trávily čas společně. Maminka pro nás nebyla jen matkou, ale i kamarádkou a třetí sestrou.
V létě roku 2017 nám lékaři sdělili děsivou zprávu, maminka měla glioblastom. Prognóza nebyla vůbec dobrá, lékaři mamce nedávali moc šancí, ale ona zabojovala a přežila operaci mozku a následné ozařování a chemoterapii. Sami doktoři o tom mluvili jako o malém zázraku. Maminka tu s námi byla další tři roky. Loni na podzim se však rakovina vrátila a i přes veškerý maminčin optimismus a chuť do života nemoci podlehla.
Na mamince jsem byla finančně závislá a i když chodím na brigádu, na to, abych se uživila, to nestačí.
Peníze budou použity na chod domácnosti (při výběru vyšší částky i na vybavení), běžné výdaje a výdaje na studium. Byla bych ráda, kdybych mohla relativně bezstarostně dostudovat a pokračovat ve svém životě, jak by si maminka přála.
Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.
