Ahoj, jmenuji se Damien a jsem 9 letý kříženec. I když nemám původ a rodokmen, stále jsem považován za plnohodnotného člena rodiny. Jako úplně malé štěňátko jsem se měl dostat k né moc dobré rodině, odkud mě zachránila moje současná panička. Tolik jsme toho prožili a ještě bychom chtěli zažít, jenže se nám do cesty postavila zákeřná nemoc.
Jak říká moje panička, nejsem obyčejný pes, jsem pan pes. Vzhledem k tomu, že mi v těle proudí krev anatolského pasteveckého psa, jsem vznešený, ale také dost svéhlavý, takže dělám pouze to, co já zrovna udělat chci. Zároveň mám ale tatínka Německého ovčáka, takže nejsem tak úplně hloupý a dokud už to není fakt nuda. Umím prvky dogdancingu, záchranářské kynologie a samozřejmě nějakou tu poslušnost, ale to mě moc nebaví.
Jsem strašný kliďas, aneb jak říká panička, takovej „mouchy snězte si mě“. Bohužel letos koncem léta moji paničku hospitalizovali na 14 dní v nemocnici kvůli předčasnému porodu naší nové dvounohé parťačky Štěpánky, která se narodila o 6 týdnů dříve, než měla a ačkoli se o mě vzorně staral páníček, jsem tak trochu závislák a ze stresu jsem začal mít zdravotní problémy.
Začalo to tím, že jsem začal strašně hubnout a moje srst už nebyla tak krásná a lesklá jako dřív. Později si páníček také všiml, že mám zvětšené uzliny pod krkem a tak ještě než se panička se Štěpánkou vrátili z nemocnice, došel se mnou k paní doktorce, která mi odebrala krev, zjistila, že mám zvětšené i jiné uzliny a následně nás poslala domů, že je to ze stresu. Paničce se to moc nezdálo a tak jsme jeli k dalšímu panu doktoru, který nám bohužel oznámil, že se jedná o rakovinu mízních uzlin a že je možnost zahájit chemoterapii.
Páníček s paničkou nechtěli nic nechat náhodě a tak jsme se následně vydali na onkologickou kliniku do Brna, kde mi udělali ultrazvuk břicha, rentgen hrudníku a další vyšetření, aby se zjistilo, jaký je rozsah, o co konkrétně z řad lymfomů se jedná, jestli a jak to léčit. Naštěstí jsem ještě neměl zasažené žádné vnitřní orgány a jsem jinak silný, vitální, veselý pes s chutí do života, ale bez vhodné léčby by se to mohlo hodně rychle změnit, protože pejsci s touto diagnózou, kteří nepodstoupí chemoterapii umírají přibližně za 14 dní a i když se tento typ rakoviny nedá úplně vyléčit a po nějaké době se může opět vrátit, je tu naděje i dalších až 2 let s mojí rodinou. A naděje umírá poslední, tak se páníčci rozhodli, chemoterapii zahájit .
