Zuzka potřebuje nový a větší automobil, protože stávající auto je malé a vhledem k situaci, kdy do něj musíme skládat i invalidní vozík, je pro ní už nevyhovující.
Navíc se ještě staráme o nemocného tatínka a vozíme jak Zuzku, tak dědečka Zuzky po lékařích, nejde v našem stávajícím autě ještě naložit i invalidní vozík, který Zuzka používá, protože již neujde velký kus cesty. Rádi bychom touhle cestou požádali dárce o přispění jakékoliv částky na zakoupení většího automobilu.
Když se Zuza narodila, nikdo nečekal, že se narodí s postižením. Byla pár hodin na světě a sdělili mi tuhle diagnózu. Nic víc, nic míň. Nikdo mi neřekl co to obnáší. Jediné co bylo, dejte dítě do ústavu.
I přes to vše, neznalost, nevědomost co to obnáší, jsem se rozhodla že si Zuzku nechám. Že i přes nepřízeň osudu si zaslouží být doma. Přes nepříznivou situaci, jsme společně s rodinou zvládli docela dost. V jednu chvíli to vypadalo, že se ani na nohy nepostaví, ale zvládla to a ve třech letech byly její první krůčky. Pak se pomalu přidávaly i další pokroky. A když už jsme si myslely že to nejhorší je za námi, začaly se přidávat další nemoci. Onemocnění štítné žlázy byl jen začátek, Neustálé onemocnění dýchacích cest, které nakonec vyústilo k odstranění krčních mandlí. Neurologické potíže, kdy jsme bojovali ze záchvaty. Další problém chůze ,kdy jsme museli přistoupit k invalidnímu vozíku. V neposlední řadě pak zhoršení psychického stavu, kdy jsme museli nasadit medikaci abychom dále mohli fungovat.
A protože nám osud moc nepřeje, tak se k tomu přidala bezlaktózová dieta. Musíme hlídat cukr s kterým také bojujeme a v neposlední řadě hlídat stravu, aby nebyla zatížená játra.
Zuzka nezvládá cestování vlakem, MHD, toto jí výrazně zúzkostňuje, dekompenzuje, reaguje neklidem, neadekvátnostmi v chování. Proto prosíme dárce o přispění na koupi automobilu. Za každou částku budeme rádi. Děkujeme.
