Představení sbírky
Sbírka by byla pro moje dvě dcery s dětskou mozkovou obrnou a epilepsií, které v důsledku komplikací při porodu zůstaly postižené. Jedná se o dva speciální dětské invalidní vozíky, kdy jeden je s doplatkem 14 433 Kč a druhý s doplatkem 15 113,-Kč. Nemáme dostatek finančních prostředků na tyto kompenzační pomůcky.
Komu pomůžeme?
Ahoj, jmenuji se Sofie Janová a je mi 5 let. Moje mladší sestřička se jmenuje Viktorie Janová a jsou jí tři roky. Naše maminka nás nosila v bříšku celých 9 měsíců a říkala, že těhotenství probíhalo v pořádku. Řádně chodila k lékaři na pravidelné prohlídky a těšila se, až přijdeme na svět. V ten den, kdy jsem se měla narodit já, Sofie, tak začátek porodu probíhal normálně. Po nějaké době jsem najednou přestala dýchat a lékaři mi museli pomoc. Nedýchala jsem pár minut, ale zvládla jsem to, vše vypadalo v pořádku a těšila jsem se, až si mě maminka vezme do náručí. Den po mém narození, ještě v nemocnici se mamince zdálo, že nejsem úplně v pořádku. zavolala pana doktora, který mě vzal na vyšetření a zjistil, že mám neustávající křeče. Křeče stále nepřestávaly, a tak jsem musela být převezena do jiné nemocnice na neonatologii. Po vyšetřeních se zjistilo, že mám dětskou mozkovou obrnu v důsledku křečí po porodu, které zasáhly můj mozek. V nemocnici jsem strávila další dva týdny, než si mě maminka s tatínkem mohli vzít domů. Jsem holčička s postižením, které je nevyléčitelné. sama se neposadím, nenajím, nezvládnu žádnou osobní hygienu, proto mi se vším pomáhá moje maminka. Nic se ale nemění na tom, že já jí miluju a ona mě.
Moje sestra Viktorka to měla mnohem horší. Maminka začala rodit doma a nestihla ani odjet do nemocnice. Lékaři říkali, že měla překotný porod, což znamená, že porod probíhá velmi rychle než normálně a miminko v porodních cestách nemá dostatek vzduchu na to, aby se narodilo přirozeně bez komplikací. takže maminka porodila doma, už za asistence záchranářů. Ale stalo se to, že Viktorka nedýchala a před očima našich rodičů jí záchranáři oživovali. Záchranářům se to podařilo, ale za Viky musel dýchat dýchací přístroj. Museli ji napojit na plicní ventilaci a pak letecky dopravit so nemocnice, kde byla celý měsíc, než jí dali lékaři dohromady. Viktorka dostala velké křeče, které zasáhly mozek tak stejně jako mě a do toho všeho ji lékaři diagnostikovali epilepsii. Viktorka na tom byla dost špatně a lékaři řekli mamince a tatínkovi, že nemusí přežít. Moje sestřička byla statečná a to nejhorší zvládla a má se k světu jako já. Viktorce také diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu v důsledku křečí od toho, jak jsme nedýchaly po porodu. Vše zasáhlo mozek, který je důležitý pro náš život. Viktorka se sama nenají, neposadí, neudělá si sama žádnou osobní hygienu, stejně tak jako já. Ale maminka nám se vším pomáhá a snaží se nám zpříjemnit život i s naším postižením. Podstupovaly jsme Vojtovu metodu a další rehabilitační techniky a jezdíme pravidelné návštěvy na neurologii. Píši Vám náš příběh a chtěla bych vás moc poprosit, zda by jste nepomohli našim rodičům ulehčit práci s námi a pomoc nám sehnat penízky na speciální dětské invalidní vozíky, které ulehčí život i nám samotným. Už jsme velký holky, které chtějí poznávat svět a život jako každé jiné dítě a bez prostředků, které k životu potřebujeme to nejde. Naši rodiče se snaží a my jim za to moc děkujeme. Vám z celého srdce děkujeme, že jste si přečetli náš příběh a věříme, že se najdou dobré duše, které pomohou mě a mojí sestře a tím i našim rodičům. DĚKUJEME Sofinka a Viktorka Janovy.
