Jsem studentka zemědělské školy, učitelé ze mě nemají moc radost, jelikož se věnuji především zvířatům, miluji je a chci aby byly chránění.
Před 7 lety jsme se ujali Německého ovčáka z útulku, byl to dospělý pes, který nebyl vycvičený a bál se. Po nějaké době jsme z něho udělali šťastného psa, miluji to že má svou vlastní hlavu, s člověkem si občas hraje a nechá ho vytočit do běla, ale pokud jde o rychlou situaci kdy ho potřebuji mít u sebe, vždy poslechne. Je to velmi výjimečné a tvrdohlavé trdlo stejně jako jeho panička.
Před 3 lety jsem začala se zachraňováním papoušků, jako první jsem zde měla dvě Korely chocholaté – Hugo a Huginu, o které se majitelka nemohla již nadále starat. Ze stresu od minulé majitelky Hugo Hugině okloval krk, nemá zde peří. Tento rok slaví krásných 11 let.
Poté přišli Zebřičky pestré– Edward, Zora, Rikki a Adri, které majitelka už nechtěla.
Alexandr malý – Aisha, kterou chtěli utratit díky hendikepu. Zeleno žlutá- když jsem se jí ujala, všeho se bála, klepala se, byla bez peří na zádech, hrudníku a krku. Za tu dobu už se to zlepšilo. Nelétá.
Andulka vlnkovaná – Lea z útulku, která na tom po zdravotní stránce nebyla dobře. 5 dalších Andulek vlnkovaných – Antony, Akim, Oscar, Riko a Kevin, o které se lidé nemohli nadále starat.
Korela chocholatá – Kory, kterou chovatel nechtěl protože nemohla létat. Žlutá – nemá drápky, rýdovací pera má jen do poloviny, letky tahá vedle sebe, nelétá.
Alexandr malý – Adam, popolétne 50cm a následně padá na zem, pohybuje se především po pletivu. Zelený - nemá drápky, oklovanou hlavu, kde mu peří nenarostou, pohybuje se po kleci, občas popolétne.
Korela chocholatá – Sněhurka, paní pro ní hledala domov, a tak jsem se jí ujala…
Na Facebooku provozuji skupinu s názvem Zvířecí štěstí, pokud by jste se někdo chtěl více zajímat nebo mi něco sdělit. Není sebemenší problém. Moc ráda přijmu přes messenger rady, či typy jak něco vylepšit. Nebo poradím já vám…
