Filip se narodil 18. listopadu roku 2005 jako zdravé dítě. Po půl roce od jeho narození, jsem začala zjišťovat, že něco není v pořádku. Do jeho prvního roku nikdo z lékařů nic neřešil, každý mi řekl, že je líný a že vše dožene. V 10 měsících se sotva otočil na bříško, neuměl se posadit, ani se v sedu sám neudržel a měl křečovitě sevřené ručičky v pěst. Úplnou náhodou jsem se díky článku v časopise dozvěděla o dětské mozkové obrně, o tom, co tato nemoc obnáší a poznala v tom příznaky svého syna. Došla jsem tedy znovu za naší dětskou lékařkou, tentokrát přesvědčená, že se nenechám odbýt, a řekla jí, co si myslím, že Filípkovi je. Poté nám začalo nespočet vyšetření, při kterých mu lékaři diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu (DMO), spasticitu (ztuhlost) a později také epilepsii.
Fíďovi je dnes 16 let, je to společenský, veselý a inteligentní kluk s velkou chutí do života a touhou prát se s nepřízní osudu. Rehabilituje na koni, na kole, chodí plavat, každý rok jezdí do lázní, a čtyřikrát do roka má 3–4 týdenní rehabilitace Therasuit, které mu vždy moc pomohou. Therasuit je účinná rehabilitace pro děti s DMO, jejíž rehabilitace vychází na 7 500 Kč za týden (5 dní), na kterou bohužel pojišťovna finančně nepřispívá. Filípek vzhledem ke svému handicapu také špatně mluví (je mu hůře rozumět) ale má pevné nervy a vždy vám vše vysvětlí ke své potřebě. Miluje auta, koně, psy a jako správný kluk je pro každou špatnost.
V prosinci, roku 2013 prodělal Filípek ortopedickou operaci, při které mu na každé noze nařízli na čtyřech místech šlachy. Po této operaci se nemohl pohybovat z postele a měl 6 týdnů zasádrované obě nohy, mezi kterými měl dlahu, která bránila pohybu. Prvních pár týdnu po operaci se v noci budil v bolestech s žalostným pláčem. I přesto že má díky své nemoci zvýšený práh bolesti, bylo to pro něj ale i pro nás, velice náročné a bolestivé období. Po tom, co se mu doktoři rozhodli sádry sundat, bylo velice těžké začít s rehabilitací. Jelikož si po operaci vytrpěl hodně bolesti, bál se posadit, otočit na bok či na břicho, a při rehabilitacích přestal spolupracovat. Trvalo několik měsíců, než se jeho psychika zlepšila a než začal opět spolupracovat a rehabilitovat jako předtím.
V květnu roku 2019 prodělal Filípek další nezbytnou ortopedickou operaci, jelikož mu hrozilo vykloubení levého kyčelního kloubu. Tentokrát se operace týkala pouze levé nohy. Na které mu zastřešovali kyčel štěpem z pánve, zkracovali a otáčeli stehenní kost do správné polohy, operovali zkrácený vaz v koleni a uvolňovali šlachu v tříslech. Po tomto rozsáhlém zákroku měl nohu zasádrovanou až do pasu a byl opět na 8 týdnů odkázaný ležet pouze na lůžku. Týden po sundání sádry následoval 5. týdenní pobyt v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé, Luže – Košumberk. . I tentokrát to pro něj bylo po fyzické i psychické stránce velice náročné období.
V noze má dráty a kovovou destičku se sedmi šrouby. Dráty mu měli operativně vyndat na podzim v roce 2019, vzhledem dlouhým čekacím lhůtám a následně covidu na termín operace Fíďa stále čeká. Zatím trpělivě dochází 2× týdně na rehabilitace a když to situace dovoluje plave v bazénu s asistentem a navštěvuje taneční pro handicapované.
Dětská mozková obrna – DMO
Dětská Mozková Obrna je zastřešující pojem pro označení skupiny chronických onemocnění charakterizovaných poruchou centrální kontroly hybnosti, která se objevuje v několika prvních letech života a která se zpravidla v dalším průběhu nezhoršuje. Označení dětská vyjadřuje období, kdy nemoc vzniká, pojem mozková vyjadřuje skutečnost, že příčina poruchy je v mozku, pojem obrna vyjadřuje, že jde o nemoc způsobující poruchu hybnosti těla. Pod pojem DMO nepatří poruchy hybnosti způsobené onemocněním svalů ani periferních nervů. Příčinou špatné kontroly hybnosti a vadného držení trupu a končetin je u DMO porucha vývoje nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku.
Spastická kvadruparéza
Spastická kvadruparéza je ze všech spastických forem DMO tou nejtěžší. Předpona -kvadru nám napovídá, že se jedná o postižení všech čtyř končetin. Pojem paréza popisuje oslabení svalstva. Spazmus, křeč, odkazuje k nedynamickému zapojení svalových skupin. Pacienti se spastickou kvadruparézou jsou prakticky neustále odkázáni na pomoc druhé osoby a pohybují se pomocí vozíku. Téměř vždy je zasažena také řeč, jíž pacient buď vůbec není schopen, anebo je značně ztížena spasmem mluvidel. Přestože je spastická kvadruparéza nejtěžší formou DMO, hraje v její léčbě význačnou roli rehabilitace. Včasné zahájení terapie dokáže zabránit rozvoji svalových kontraktur, které by postupem času vyžadovaly chirurgický zásah. Pro častý výskyt epilepsie je součástí léčby a jejích přidružených onemocnění také medikace antiepileptiky.
