O peníze žádám já, Miluše Schmidtová, maminka hluchoslepého Karla Schmidta. Sbírka bude použita na zaplacení nákladů na vodícího psa Teddyho, krásného zlatého retrievera.
Karel se narodil s genetickým onemocněním, které způsobilo ztrátu sluchu, je invalidní důchodce a ZTP/P. Ještě v dětském věku, se mu začal v důsledku tohoto onemocnění zhoršovat i zrak. Chodil do školy pro neslyšící a na jeho zrakový handicap nebyl příliš brán zřetel. Nyní Karlovi zbývají jen malé zbytky zraku, je prakticky nevidomý. Komunikovat může pouze znakovou řečí, na velmi blízkou vzdálenost a za dobrých světelných podmínek. Karel si zažádal o příspěvek na zvláštní kompenzační pomůcku – vodícího psa na příslušném Úřadu práce, ale tento příspěvek mu byl opakovaně zamítnut s odůvodněním, že hluchoněmost je kontraindikací pro přiznání příspěvku na vodícího psa. To je v zákoně proto, že němý člověk by nemohl dávat psovi povely. Jenže revizní lékař, který Karla nikdy ani neviděl, usoudil, že znamená hluchý = němý. Jenže Karel mluví, hodně špatně, ale mluví. Cítím to jako matka tak, jako by se mi někdo vysmál, za ty nekonečné hodiny logopedie, aby byl Kája v rámci svých omezených možností trochu soběstačný. Jednou je zaškatulkovaný a z té škatule už není žádná cesta ven.
Tomu psovi totiž vůbec nevadí, že Karel neslyší, nevadí mu ani to, že je Karel skoro nevidí, pro něj je Karel úplně normální páníček. Organizace Pes partner, která Teddyho pro Karla vycvičila. Všichni jsme věřili, že když logoped posoudil Karlovi schopnosti jako těžkou řečovou vadu a že neshledává překážku v komunikaci se psem, tak to již vyjde a příspěvek Karlovi přiznají.










