Důvodem, proč jsme dostali do těžké životní situace je ten, že já nemohu nastoupit do zaměstnání na plný ani na zkrácený úvazek, protože nám nemá kdo pohlídat naše děti. Pracuji pouze brigádně v hypermarketu, kde mám dost nízký příjem (cca do 3000 Kč). Manžel pracuje v nepřetržitém provozu na 12-hod. směny, kde má krátký a dlouhý týden (od 6 do 18 nebo od 18 do 6). Vzhledem k tomu, že děti jsou malé-syn chodí do 3.třídy ZŠ a dcera navštěvuje MŠ, musíme se tomu přizpůsobit a jde to těžko časově skloubit. Platíme dost vysoký nájem-17800 Kč z třípokojového bytu a máme navíc dluh na bytě, který splacíme spolu s nájmem. Levnější bydlení se nám zatím nedaří najít, jsou zde drahé pronájmy a nemáme ani na základní vybavení do bytu. Děti jsou také často nemocné, s tím jsou spojené také určité výdaje. K tomu se přidávají další výdaje např. placení odpadků, školka, synovi nové brýle, potřeby do školy a jiné. Manžel ze svého příjmu veškeré výdaje většinou hradí sám. Je to pro nás velmi těžká situace z které se snažíme dostat. Dluhy také máme kvůli expartnerům-syna mám z předchozího vztahu, jeho otec neplatí na syna výživné, má vysoké dluhy a řeší se to i přes exekutory. Dceru máme ze společného manželství. Jelikož už jsme tuto těžkou situaci nedokázali řešit, postupně se to vše zhoršovalo, vytloukali jsme klín klínem a byli jsme nuceni jít do insolvence. Manžel má z platu velké srážky, takže když se k tomu připočítají další výdaje, nelze to vše utáhnout. Nečekáme jen na pomoc, zkoušíme si najít i nějakou brigádu-umývání oken, manžel shání lépe placenou práci a snažíme se to nějak řešit. Zejména kvůli našim dětem jsme zvolili tuto cestu, než se z tohoto stavu alespoň trochu dostaneme. 