Zbytečná a krutá smrt ukrytá v trávě

Těžký stroj se blíží a srnče se instinktivně krčí k zemi. Zdá se, že ve vysoké trávě je před neznámým predátorem dobře chráněné, a tak čeká, až nebezpečí pomine. To se ale nestane, proti žací liště stroje nemá žádnou šanci. Mládě pod noži umírá, a to je ten milosrdnější případ. Většinou ale skončí s přesečenými běhy, plazí se po zemi, píská bolestí a volá na vracející se mámu, po jejímž boku krutě a dlouho odchází…

Ročně přijde takto o život na 60 tisíc srnčat a tuto smutnou statistiku navyšují i ta z Broumovska. Proto jsme založili tuto sbírku.

Sbírku na pomoc němým tvářím, které se krčí v trávě a čekají na smrt… A nebo na život?

Problém je plošný. Podívejte se kolem sebe… V období sečení luk se projděte po posečené louce a uvidíte sami. Bohužel, organizací na záchranu srnčat je tolik, že by je člověk spočítal na prstech ruky, a srnčat na loukách tolik. Někdo může říci, že spárkatá zvěř je přemnožená, ALE chceme, aby umírala takto?! Je to neobvykle krutá a trýznivá smrt. Představte si traktory, které mají několik žacích listů, záběr až 12 metrů a jedou rychlostí až 30 km/h. Potom si představte srnče, které má průměrnou porodní hmotnost 1,698 kg, a jeho základní instinkt při nebezpečí je přitisknout se k zemi a nepohnout se. Představte si srnče s usekanými běhy, plazící se po zemi, naříkající a volající svou mámu, která mu ale nedokáže pomoci, po jejímž boku krutě a dlouho umírá. To je realita. Realita, která je ukrytá na loukách všude kolem nás.

Spousta lidí o tomto problému slyší poprvé, a my prosíme, ano, prosíme, přispějte nám. Tuto činnost děláme ve svém volném čase, nikdo nám ji nezaplatí. Nachodíme spousty kilometrů, vstáváme brzy ráno, potřebujeme sehnat co největší množství dobrovolníků a psovodů a všechny louky pečlivě projít. Jsou to dva měsíce v roce, co máme hlavu v „pejru“… ale ta odměna. Stačí jedno zachráněné srnče a vše je rázem zapomenuto. Ten pocit, když ho vidíte, jak se vrátí ke své mámě, zdravé, je k nezaplacení a člověk z toho čerpá energii velice dlouho. A jsou to nejen srnčata, ale i ostatní zvěř, která je ukrytá na loukách a my ji nevidíme. Všichni si zaslouží život…

Doposud jsme procházeli louky s pomocí psovodů. Bez dronu je takovéto procházení a hledání miminek neefektivní, počet zvířat, která najdeme, je pouze kapkou v moři oproti množství, které bychom mohli najít s pomocí dronů.

Víte, srnčata, která se narodí, nemají žádný pach, nic. Nic, podle čeho by je byli schopni lovečtí psi vyčenichat. V trávě nejsou vidět, když stojíte vedle nich, vypadají jako hrouda hlíny. Mají to tak šikovně nadělené od matky přírody, jenže nám se to úplně do krámu nehodí… Proto chceme na nadcházející jaro drony. Drony mají 100% účinnost. „Prostě ty srnčata v té trávě vidíte, všechny :)“ Pokud použijeme dron s termovizí, zachráníme zvířat spoustu. Uchráníme je od této, dle mého názoru zbytečné smrti. Dáme jim možnost a šanci dospět a vyrůst. Tak, jak to má být.

__________________________________________

Budeme se za ně prát! A co vy? 

Peníze ze sbírky budou použity na nákup dvou dronů DJI Mavic 3 Thermal a náhradních baterií. 

Pokud peníze ze sbírky nevystačí na nákup dronů dvou, koupíme prozatím pouze jeden, i když nezachráníme tolik zvěře, kolik bychom si přáli. (Během jednoho rána se může sekat mnoho ha plochy, i se dvěma drony budeme mít spoustu práce, oblétat co největší množství půdy, natož potom s dronem jedním.) 

Pokud se vybere částka větší, než je daná na nákup dronů, peníze budou použity do nově založeného spolku na ochranu zvířat Za Zvířata z.s. a pořídíme za ně oplocení pozemku pro zvířata v nouzi.