Komu pomůžeme?

Šestiletá fenka jménem Lu, neměla jméno do té doby, než se začala objevovat pod mým hotelovým balkónem na severní části ostrova Kypr, kam jsem přijela na dovolenou. Poté, co jsem jí zahlédla pod velkým kamenem (viz. obrázek), kde se úzkostlivě schovávala, jsem se rozhodla pokusit se s ní navázat kontakt. To se mi z počátku nedařilo, byla totiž velice plachá a měla velký strach. S takovou nedůvěrou ze strany pejska a strachu z lidí jsem se ještě nikdy nesetkala a to se troufám nazvat milovníkem zvířat, který jich už mnoho zachránil a nespočet poznal.

Vystlala jsem jí tedy její „úkryt“ alespoň ručníky a každý den jí přinášela něco k snědku. Po dalších dvou dnech se více otrkala a dokonce se odvážila přiblížit se ke mně a v tu chvíli jsem hned pochopila, odkud pramení její traumata – popáleniny na stehnech, pořezané cecíky, což byla první viditelná zranění, která nejspíše pocházela od lidí. Poté, co se mi podařilo vzbudit její důvěru, jsem neváhala ani chvíli a zamířila s ní rovnou na místní veterinární kliniku. Po základním ošetření u veterinářky, jsem hned začala konat všechny potřebné kroky k tomu, abych jí z tohoto ostrova dostala pryč. Neváhala jsem ani vteřinu a hned jí nechala naočkovat proti vzteklině, odčervit a očipovat, tedy všechny oficiálně potřebné dokumenty a úkony, které nařizuje Evropská Unie.

Všechny tyto kroky jsem činila proto, aby se mi jí podařilo následně přepravit společně se mnou do České republiky. Jediné, co jí chybělo a doposud chybí je Evropský pas pro psy, díky kterému může v rámci EU oficiálně cestovat. Zde však nastal ten největší šok a komplikace. Přestože Kypr je oficiálně členem Evropské unie, uplatňuje tedy všechny pravidla jako její členové, nicméně tím, že se nacházím na severní části ostrova Kypr (Severní Kypr), který je oficiálně veden jako „okupovaný“ a přestože se nazývá Severním Kyprem, uznáván je pouze Tureckem. Pro tuto část ostrova jsou „zvláštní vnitřní pravidla“. Kypr tedy je v Evropské Unii jako celek, na ostrově se však uplatňují vnitřní pravidla v rámci těchto rozdělených částí. Mezi Severním Kyprem a zbylou části Kypru jsou kontrolní body (hraniční kontroly) a je zakázáno převoz jakýchkoliv zvířat, ať už za účelem obchodním nebo jako mazlíček. Tento zákon Kyperské republiky nemá žádné opodstatnění ani vysvětlení, které by to vysvětlovalo, prostě je to zákaz a ten je tvrdě uplatňován. Na vlastní kůži jsem se s ním setkala při pokusu převozu Lu na „oficiální stranu“ ostrova Kypr, kde by mohla získat od veterináře Evropský pas.

Na hraniční kontrole jsme byli zastaveni a hraničním pracovníkem vráceni zpět se slovy: „Tato turecká havěť nesmí vkročit na řeckou stranu ostrova“. Při návratu na nás čekalo další nemilé překvapení na mém hotelu. S Lu jsem byla odmítnuta pobývat na mém hotelovém pokoji a do konce jsem dostala pohrůžku od pracovníků tohoto hotelu, že pokud Lu v blízkosti hotelu ještě uvidí, zbaví se jí nadobro. Po těchto událostech jsem neváhala ani vteřinu a uvnitř mě se naplno rozhodlo, že Lu z tohohle „pekla“ dostanu pryč, ať to stojí co to stojí! 

Podařilo se mi zde najít „místního“ občana turecké národnosti, který za úplatek, který bohužel na této straně ostrova má ještě stále vysokou hodnotu, souhlasil, že u něj Lu může pobývat a já jí mohu po dobu své dovolené navštěvovat a trávit s ní čas. Po dnech strávených na internetu, telefonu a na veterinární klinice jsem dokázala najít cestu, jak se mi může podařit tuto misi zvládnout a Lu dát šanci, kterou si zaslouží a to je důstojný a milovaný život po boku člověka, kterému bude moci dát všechnu lásku, kterou v sobě má! Momentálně jsem však na hranici svých finančních možností, protože už jsem investovala 25.000,- za veškeré nezbytné věci. Ať už šlo o letenku do České republiky, která propadla, protože jsem nebyla vpuštěna na oficiální část ostrova, pořízení věcí k přepravě (klec, náhubek), poplatky u veterináře, doprava a především pak úplatky, aby vůbec Lu měla kde být.

Docházím tedy k tomu, proč jsem tuto sbírku založila a proč se obracím právě na Vás. Jedinou možnou cestou, jak Lu dostat do České republiky je zaplatit jí místní psí hotel, jediný který se tu nachází a následný pobyt na Veterinární klinice po dobu 3 měsíců, kdy oficiálně dodrží lhůtu pobytu v karanténě a získá tak všechny potřebné dokumenty k tomu, aby mohla být letecky přepravena a vpuštěna do Turecka. Z tohoto místa následně dostane povolení k tomu, aby mohla na území EU, což znamená do České republiky! Jedná se však o dlouhý časový úsek a po celou dobu bude muset být hrazen její pobyt v hotelu a následně na veterinární klinice v karanténě, budou jí muset být zaplaceny letenky, návštěva na Veterinární správě v Turecku a následně pak v České republice. Jedná se o dlouhý a nákladný proces, ale jak jsem uvedla výše, od prvního okamžiku, kdy jsem se s ní setkala, vím, že to za to stojí! 

Tuto sbírku jsem se rozhodla založit, protože vím, že ať už v mém okolí nebo vůbec na tomto světě, je mnoho lidí, kteří milují zvířata a snaží se jim pomáhat, jak jen mohou. Tento příběh není ojedinělý a nedokáže zachránit velké množství, ale i jeden případ z milionu, který se podaří dotáhnout do konce, za to rozhodně stojí a i kdybych si na to měla půjčit u banky, tak to pro Lu hodlám podstoupit a dotáhnout do konce!

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Částka, která je vybírána bude následně využita na všechny náklady spojené s touto náročnou cestou za záchranou této krásné psí duše ze severní části ostrova Kypr (Severní Kypr). Níže jsou vypsané podle toho, jak následují:

– pobyt na Veterinární klinice po dobu 3 měsíců (povinná karanténa pro vstup na území Turecka)
– přeprava na letiště + letenka ze Severního Kypru do Turecka
– přeprava na letiště + letenka z Turecka do České republiky
– povinné a nutné veterinární ošetření v České republice

V případě, že se vybere více peněz než bude stát celá záchranná mise pro Lu, peníze půjdou veterinární klinice na Severním Kypru. Měla jsem totiž možnost poznat zde místní paní veterinářku, která se snaží svépomocí kastrovat všechny fenky v okolí, respektive ty, které se k ní zatoulají pro pomoc. Je to proto, aby feny neměly štěňátka, o které se buď nedokáží sami postarat kvůli vysokému věku a porod nepřežijí, nebo je jednoduše neuživí. Mezitím pomáhá s kastrací veškerých pejsků v útulku, který se nachází kousek od ní, kde je ovšem momentálně přes 450 psů. Ráda bych peníze směřovala tímto směrem, na pomoc ostatním.

Za dočtení až sem jsem Vám nesmírně vděčná!
Lu a Sára