Kdo sbírku organizuje?
Vážení přispěvatelé, tato sbírka probíhá pod patronací zájmového spolku Zachraň srnče z Vysočiny! Jsme spolek dobrovolníků, kteří již nemohli nečinně přihlížet každoročnímu utrpení srnčí zvěře. Již několik let se věnujeme vyhledávání a následnému vyhánění srnčat z krytin abychom předešli jeho zbytečnému utrpení a úmrtí. Dále se snažíme o osvětu tohoto palčivého tématu na veřejných a kulturních akcích.
Komu pomůžeme?
Vaše dobrota dá šanci na život bezbranným srnčatům.
Dovolte nám střípek ze zoologie, abychom Vám osvětlili, proč srnčata potřebují pomoc.
Srny hledají místo, kam budou klást srnčata dlouho před kladením a toto pečlivě vybrané místo urputně hájí před ostatními srnami. Srny v našich podmínkách kladou v květnu a červnu, kdy se narodí až 96 % srnčátek. Vrchol kladení bývá na počátku června.
Období, mezi narozením a dobou, kdy srnčata berou srnu jako svoji matku je pro srnčata to nejkritičtější a trvá 3 až 4 týdny (od června do července).
V tomto období srnčata srnu nenásledují, srna je u nich jen po dobu kojení a nezbytné hygieny (odstranění trusu a masírování bříška po kojení), což je maximálně 35 minut denně. Až po 10–14 dnech, když jsou schopny srnu na velice krátkou vzdálenost následovat, což umožní srně, aby srnčata odvedla na místo, které není tak zavětřené, a tím je chránila před predátory. Srnčata ještě neví, co je nebezpečí, a tak i když se k nim přiblížíme, neutíkají a zůstanou přitištěna k zemi ležet.
V této době totiž nevydávají srnčata žádný pach a jsou pro šelmy nezjistitelná. Vlk, liška ani pes je nenavětří, pokud jsou od nich více než metr.
To, co je po miliony let chránilo před šelmami, to se jim nyní stává osudným při střetu s moderními sekačkami pícnin. Jakmile srnčata uslyší zvuk sekačky, instinktivně se přitisknou k zemi, a to se jim stane osudným.
Sekačka žacího stroje si nevybírá, nemilosrdně bez naší pomoci zahubí vše, co jí přijde pod nože. (Myslivost č. 7/2020)
„Kontaktujeme myslivecké spolky, nebo přímo zemědělce, kteří se o louku starají. Nejčastěji se chodí těsně před sečí, aby si srny neodnesli mláďata zpět. Mnohdy se stane, že osoba stojí jen pár desítek centimetrů od srnčete a nemůže srnčata dobře ukrytá v hustém porostu najít. Myslivce a ostatní navigujeme tak dlouho, dokud nejsou úspěšní,“ popisuje činnost dobrovolníků pilot dronu, který se vyhánění podílí se svými kamarády.
Ostatní způsoby jsou oproti použití dronu s termokamerou poměrně neúčinné nebo fyzicky náročné. (Myslivost č. 7/2020)
OMS Žďár nad Sázavou plně podporuje tuto iniciativu. „Každý čin, který zabraňuje zbytečnému úhynu/utrpení zvěře, je prospěšný pro zachování života ve volné přírodě."
Stanislav Císař – jednatel OMS Žďár nad Sázavou
