Představení sbírky
Jsem učitelkou sympatického chlapce Pavlíka, se kterým se život vůbec nemazlí. Má dětskou mozkovou obrnu – kvadruparézu, skoliózu, těžkou mentální retardaci a, aby toho nebylo málo, trpí ještě epilepsií. Jeho zdravotní stav se nedávno ještě zhoršil. Aby Pavlík mohl opět chodit do školy za svými spolužáky a kamarády, potřebuje polohovací rehabilitační postel, která mu pomůže od bolesti zad a zpříjemní pobyt ve škole. Velkou pomocí by mu také byl rehabilitační pobyt, který bohužel neproplácí pojišťovna. Jedná se o velmi intenzivní neurorehabilitaci, která rodiče stojí přes 60 000 Kč za 4 týdny. Tuto neurorehabilitaci Pavlíček absolvuje zhruba 2 až 3krát ročně.
Pavlíček je žákem 6. ročníku a do školy chodí s nadšením a úsměvem na tváři. Je velmi společenský, kamarádský a rád se účastní všech činností ve škole. Velmi si oblíbil canisterapii, která pozitivně ovlivňuje jeho zdravotní stav. Je také velký zpěvák a s radostí se zapojuje do kolektivního zpívání. Navíc je velmi vtipný a svým smyslem pro humor vnáší do třídy pozitivní energii.
„Vzdělávání postižených dětí je cesta, kde i malé kroky mají velký význam.“ Díky nové, kvalitní polohovací rehabilitační posteli bude Pavlíkovi umožněno udělat další drobné krůčky kupředu.
Komu pomůžeme?
„Jmenuji se Pavlík, o prázdninách jsem oslavil své 13. narozeniny. Nemám to vůbec jednoduché! Moje diagnóza je dětská mozková obrna – kvadruparéza, skolióza, proto jsem na vozíku. Mám těžkou mentální retardaci, epilepsii, také mám zavedený shunt, což je drenáž, která mi odvádí mozkomíšní mok, a mám souběžné postižení více vadami, s významným zdravotním znevýhodněním. Uf, to je hodně. Také už toho mám za sebou hodně, ale co vám chci říct?
Jsou to asi čtyři měsíce, kdy jsem doslova bojoval o život. Letěl jsem i vrtulníkem, ale bohužel z nemocnice do nemocnice. Došlo totiž k rozpojení shuntu (drenáže) a infekce mi napadla celé tělo. Následovala další léčba v nemocnici a reoperace shuntu. Nemohl jsem si jít ani pro vysvědčení a rozloučit se se spolužáky. A to mi bylo opravdu líto. O letních prázdninách se o mě hooodně starali rodiče, abych mohl opět od září do školy. Vědí totiž, že tam chodím moc rád.
To všechno, co se před čtyřmi měsíci stalo, ještě zhoršilo můj zdravotní stav, a nyní musím ulevit svým zádům i během dne a polohovat na rehabilitační posteli. Mám ji doma a je fakt super, ale potřeboval bych ji mít i ve škole. Dokonce jsem si už jednu vybral a určitě se s ní rád podělím i se svými spolužáky. Taky bych byl moc rád, kdyby se vybraly nějaké peníze navíc, aby moji rodiče nemuseli složitě shánět další peníze na neurorehabilitaci, která mi moc pomáhá, ale je velmi finančně nákladná.
DĚKUJI a posílám pusu všem dobrým lidem, kteří mi to svým příspěvkem umožní. Je přede mnou ještě dlouhá cesta, ale já se nevzdám a bojuji s úsměvem dál. Zrovna teď, když vzniká tato sbírka, se zotavuji ze zápalu plic."
Přáním školy je, aby Pavlík mohl opět trávit svůj dopolední čas se svými spolužáky a nám všem rozdávat svůj úsměv a optimismus.
