Honzík je milý a šikovný třináctiletý kluk, který má rád přírodu a zvířata a jeho největší láskou jsou papoušci, jednoho opeřeného lumpíka máme i doma. Bohužel si s námi krutě zahrál osud, když jsme v Honzíkově půl roce zjistili, že Honzík trpí genetickou nemocí zvanou spinální svalová atrofie. Do té doby jsme o této nemoci nic nevěděli. Je to onemocnění, které nepostihuje intelekt, ale postupně při ní ochabují všechny svaly v těle. Honzík postupně ztrácí svou svalovou sílu, není schopen chodit, sedět bez opory, sám se není schopen najíst ani napít, ani si sám odkašlat, v noci ho musíme otáčet podle jeho potřeb. Touto nemocí jsou postiženy i dýchací svaly, Honzík spí v noci se speciálním přístrojem zvaným BiPAP. Rovněž žvýkání a polykání jídla je pro Honzíka daleko obtížnější než pro zdravé děti.
Tato slova se nám nepíšou lehce, protože i když samozřejmě víme, jakou nemocí náš syn trpí, snažíme se na to při běžném fungování zapomenout, takže když ta slova vidíme napsaná, vždy na nás krutá realita Honzíkova onemocnění dopadne.
