Představení sbírky
.. tohle je Libča (Libor) a je mu čerstvých 15 let. Když jsme před 9 lety dostali diagnózu autismu, mysleli jsme, že je pro život „ztracený“. Byl to omyl. Je to totiž statečný kluk, který se i přes své znevýhodnění, obavy, nejistoty a strachy vrhá do osobních životních výzev s obrovským nasazením.
„Kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob“… a my chceme a hledáme všechny možné způsoby, jak tomu úžasnému klukovi ulevit od napětí, pomoci najít vnitřní klid, jistotu, uvědomění si důležitosti sama sebe, svých potřeb a pocitů … a to bychom mimo jiných aktivit a terapií (kterými prochází s dalšími odborníky a terapeuty) chtěli podpořit i jedním z doporučovaných a odzkoušených způsobů – pomocí kontaktu s delfíny.
Komu pomůžeme?
Libča je v některých oblastech vyjímečný, v některých má výrazné obtíže. V našem případě teď kromě jiného řešíme především oblast sociálních vztahů, komunikace a vlastní identity. Věříme, že je v něm ještě obrovský potenciál, jen se musí správně odblokovat a motivovat.
Libča čte, píše, počítá. Má rád lidi a moc stojí o jejich přízeň. A co je důležité a pro něho jistě velmi těžké – vnímá a uvědomuje si, že je společností škatulkován jako „jiný“. O to těžší ale pro něj jeho znevýhodnění musí být.
Neumí popsat sám sebe, svoje kladné a záporné vlastnosti, silné a slabé stránky, protože to, jak se dívá sám na sebe, se odvíjí od aktuální situace a od toho, jak ho hodnotí druzí; snaží se především vyhovět ostatním a reaguje podle toho, jak si myslí, že se od něj očekává.
Má výrazně oslabené porozumění sociálním situacím a proto je ve spoustě situací nejistý, neví, jak se má zachovat (a tak je zapotřebí neustálá asistence), vše si bere velmi osobně. Přitom je prosociálně orientován, má velkou potřebu ocenění druhých. Navazuje kontakt i s neznámými lidmi naprosto bez odstupu a ostychu, ale protože je zvýšeně důvěřivý, nedokáže posoudit možná rizika či hrozící ublížení, zneužití, druhým lidem slepě věří.
Ve snaze zavděčit se ostatním a vyhnout se posměchu se stylizuje do jejich představ a plní jejich očekávání. Touží po uznání a přijetí, nechce se odlišovat.
Nadměrně si všímá reakcí ostatních a reaguje podle jejich očekávání, ale jeho odpovědi a reakce často neodpovídají jeho skutečným pocitům, přáním, skutečnosti. I drobný neúspěch nebo upozornění na chybu vede okamžitě k obrovské nejistotě, nervozitě, vnitřnímu neklidu, psychické nepohodě, což se projevuje výraznými tiky.
Má úžasnou paměť. K jakémukoliv datumu vystřelí konkrétní kalendářní den ať do minulosti, tak do budoucnosti. Kolik lidí už se od něj dozvědělo, který den se vlastně narodili. Ví přesně, co se který den v kterém roce dělo, co kdo řekl… takže máme vlastně skvělého domácího kronikáře.
Několik let se scházíme s rodinami těchto speciálních dětí na různých setkáních či pobytech, radíme si, konzultujeme, přátelíme se a prožíváme se všemi dětmi jejich ohromné, úžasné pokroky. Vidíme, že některé věci jsou opravdu možné, pokud zvolíte správnou cestu. Úspěchy přicházejí. Pro nás jsou obrovské, pro většinu společnosti možná malé, ale my víme, co je za nimi snahy a energie. Ale hlavně obrovské bezpodmínečné lásky. Jsme přímými svědky toho, že čas, důvěra, chtění, šance, možnost, víra v budoucnost a správně zvolená motivace jsou tím, co (nejen) tyhle děti potřebují a co je posouvá dál.
