Dobrý den,
Jmenuji se Tomáš a jsem sociálním pracovníkem a jednou z mnoha klientů je i Veronika, s kterou jsem začal spolupracovat v době kdy jako mladá maminka samoživitelka vyhořela po zkratu ledničky a přišla skoro o vše. V té době po ní požadoval pronajímatel platit nájem, i když byl byt neobyvatelný a to do skončení výpovědní doby a zaplatit škodu, která byla způsobena v bytě a to i přesto, že byl byt pojištěn. Po našem zapojení pronajímatel od obou požadavků upustil a Veronika šla dočasně bydlet do azylového domu pro rodiče s dětmi. Po čase se jí povedlo postavit znovu na nohy a najít si práci, ale díky tomu, že se stala brzo maminkou a nestihla dokončit střední školu, nemohla si najít dobře placenou práci a hlavně práci, která by jí bavila a naplňovala. Ráda se stará a věnuje zvířátkům, a proto se vždy chtěla věnovat veterině. Proto se rozhodla, že si dodělá střední školu, ale to znamenalo nastoupit na denní studium na obor veterinářství. Ve všem se jí snaží podporovat babička a její přítel, ale vše je finančně náročné a hlavně v dnešní době. Takže mimo to, aby se věnovala malému Tobiaskovi a škole, tak ještě dochází na různé brigády, aby si vydělala nějaké peníze pro malého, aby měl vše, co potřebuje a na chod domácnosti. Sama však chodí v oblečení, které je už několikrát zpravované, protože na nové nemá. Nemá peníze ani na to, aby synovi dopřála lepší hračky nebo zážitky.
