Truhlářova dcera

Projekt Truhlářova dcera vznikl zcela nenápadně. Zpočátku se Michaela chtěla pouze pochlubit dobrým nápadem, když okolí začalo o její výrobky jevit zájem a objednávky se hromadily. Zatoužila proto po realizaci svého snu a to tvorbě krasopředmětů i pro ostatní děti.

Michaela si myslí, že e-shopů, které přeprodávají hračky ze zahraničí je tu dostatek. Výrobců přeslazených a kýčovitých předmětů rovněž. A tak tvoří to, co jí na trhu chybí. Vyrábí hračky, které jsou bytelné a dokážou schytat ránu. Předměty zpracované tak pečlivě, jak jen lidské ruce dovedou jsou také fotogenické – neb dnešní svět je především o krásných fotografiích na sociálních sítích.

Své hračky vyrábí z materiálů z českých lesů, zahrad, luk a to tak, aby rozvíjely kreativitu a emoční inteligenci. Usilovně se snaží konkurovat křiklavým plastovým hračkám a zprostředkovat tak dětem dotyk s přírodou prostřednictvím do hladka zbroušených dřevěných předmětů. A protože je stále především maminkou, která
má doma moc ráda uklizeno, vyrábí vše tak, aby v nepoužívaném stavu předměty zdobily domov. Sazí na starobylost, kterou na trhu postrádá a vy jste ti, kteří určí, zda své místo na trhu dokáže vybojovat.

Za projektem stojí jedna žena. Matka dvou dětí. A také dcera jednoho truhláře. Tedy Truhlářova dcera. Prvotní myšlenka, která se dostavila při nočním kojení syna ji pohltila a rozhodla se jít za svým snem. Díky psychické podpoře svého manžela se každé výzvě dokázala postavit a vrhla se do neznáma. Michaela není vyučena truhlařině. Vše, co umí, umí jen díky neustálé asistenci svému tatínkovi. Avšak dle zpětných reakcí od jejích zákazníků lze konstatovat, že od tatínka odkoukala dost.

Peníze z tohoto projektu budou použity na, pro Truhlářovu dceru, tolik potřebné vybavení. Od samotného počátku je Michaela přesvědčena o možném úspěchu svého projektu. Od samého počátku je však tento projekt odkázán na rodičovský příspěvek, neb Michaela je především maminkou a právě rodičovský příspěvek je její jediný příjem.

Svému projektu, Truhlářově dceři, však nejen Michaela velmi důvěřuje a pomalými krůčky si jde za svým snem. Pilotní produkt, kufříkové domečky s vybavením, zaujaly mnoho maminek a nejen je. Proto výrobky z dílny Truhlářovy dcery naleznete v mnoha pokojíčcích. Avšak aby směla odbavit všechny objednávky a především je provádět v sebou požadované kvalitě, Michaela si dobře uvědomuje, že je třeba kvalitní stolní kotoučové pily. Právě zmiňovanou pilu si Michaela pořídila ze svého ne příliš vysokého rodičovského příspěvku a odolnost pilky se začíná velmi naléhavě projevovat. Touží po kvalitní kotoučové pile, díky které by se zároveň nemusela tolik bát o své zdraví.

Možná právě pro tak krásnou zpětnou vazbu nalezla Michaela odvahu rozšířit svůj sortiment.

Ve svém skicáku si hýčká nákresy figurek z dubového dřeva, které momentálně pomalými krůčky dokončuje. Krůčky jsou to však velmi pomalé, neb je odkázána na pronájem nářadí v externí firmě. Tento pronájem je velmi nákladný, což však není žádané, neb Michaela by
ráda figurky prodávala za co nejnižší cenu, aby byly dostupné i méně movitým maminkám a ty tak směly kouzlit úsměv svým dětem, namísto lítosti, že si předmět nemohou dovolit.

V případě koupi přístroje pro výřez těchto figurek by vysoký náklad odpadl a trh by tak byl bohatší o další krásný český výrobek z přírodního materiálu. Konečně díky své skalní podporující skupině – followerům na Instagramu – se Michaela smí těšit velkému zájmu i o šité výrobky. Poptávku po dětských šatečkách z mušelínu, starobylých košilkách z lnu a taškám z odolné kočárkoviny by dovedla uspokojit pouze za pomoci další švadlenky (například svobodné maminky samoživitelky, které by tak Michaela ráda dopřála možnost přivýdělku), avšak i zde je třeba vysokých nákladů na koupi materiálů. Konkrétně mušelín a lněné látky bez jakéhokoli plastu a umělotin nestojí málo.