Představení projektu
Proč jsem ještě nikdy nenahrál žádné písně? Pro ty, kdo mě znají, bude odpověď možná překvapivá. Neměl jsem na to odvahu! Asi svázaný tím být dost dobrý, s myšlenkami, co by si pomysleli jiní, svázaný falešnou pokorou, která mi říkala, že vydat album pod vlastním jménem je asi až příliš arogantní. Vymlouval jsem se tím, že mi už tento vlak ujel, že na tyto věci nemám čas. Ale Bůh to viděl jinak a postupně krok za krokem měnil moje srdce. Ukazoval mi, že chce, abych snil sny, abych neřešil, co si myslí jiní, ale radoval se a tvořil a abych měl odvahu. Album ponese název podle titulní písně. Jsou to slova žalmu 37. Myslím, že i příznačné pro to jak to vzniklo. „Svou cestu svěř Hospodinu“.
Kdo za projektem stojí?
Jmenuji se Thomas Strohbach. Rád hraju na kytaru, rád zpívám, rád se raduju a v poslední době jsem zjistil, že hrozně rád tvořím a skládám. Vlastně si myslím, že tvoření je nebo může být hluboce duchovní. Spoustu duchovních zážitků, chvil, kdy Bůh mluví, mám spojených s tím, že tvořím. Když jen tak vezmu kytaru a improvizuju. Ale netýká se to jen hudby. Myslím, že fantazie hraje v duchovním životě překvapivě důležitou roli. Že je to způsob, kterým Bůh může promlouvat a promlouvá. Jen na to často nemáme odvahu!
Těch co tu odvahu a chuť, jít do toho se mnou, měli není málo a já jim chci moc poděkovat. Bez nich by to nešlo, vlastní iniciativa, schopnosti, nasazení. Díky! Vojta Brhel, Tom Dombek, Lucka Skopalová, Lucka Strohbachová, Standa Matušů, Dáša Koncer, Jan Cahel a další, kteří (mě) nás podporovali na dálku, osobně, modlitbou a jinak.
