Se srnčaty jako by se letos roztrhl pytel. Spousta z nás však stále neví, že tato každoroční jatka se dějí už spousty let.
Odhady tvrdí, že každoročně zahyne pod koly žacích strojů 60–70 000 srnčat a to ani nezmiňujeme další mláďata a živočichy žijící v travních porostech. Kromě srnčat jsou to i daňci, zajíci, bažanti, křepelky a seznam jde dál.
Některá zemědělská družstva se snaží tomuto předcházet vlastními silami, jenže většina z nich problematiku stále vůbec neřeší a jen počítá kusy, které skončily pod koly sekaček.
Proto vznikla mimo jiné i olomoucká skupina dobrovolníků, působící kde to jde, často dojíždějící i přes půl hodiny, jen aby zkontrolovala plochu před sečením a nalezená mláďata zabezpečila. Vstáváme i ve 3:00, abychom byli v terénu včas se zapůjčeným termovizním dronem než vyjde slunce, které pak všechnu naši práci zhatí.
Právě dron s termovizí je v tomto projektu klíčovým prvkem, bez kterého bychom byli všichni téměř ztraceni. Je to právě on a jeho pilot, kdo nám pomáhá v často neprostupných loukách a vojtěškách najít skrčená mláďata, jejichž instinkt jim velí zůstat na místě.
Proti jejich přirozeným predátorům je tato strategie dokonalý způsob ochrany, jenže žací stroje na toto nehledí a mláďata skončí v tom lepším případě rozsekaná na kusy, v tom horším bez noh a stále živá.
