Představení sbírky
Kvůli potížím s neustálými obtížemi a bolestmi doslova celého těla potřebuji speciální polohovací vozík. Jen doma ležím nebo jízda kolem bytu, zkusme to společně změnit? Moc moc by mi to pomohlo. Speciální polohovací vozík mi dovolí být více soběstačný a čelit obtížím bariér a nerovností. I když jsem plně závislý na pomoci přátel /asistentů a svého asistenčního pejska Montyho , krátké procházky v okolí by mi nejen velmi pomohli fyzicky ale i psychicky! Navíc by to velmi ulehčilo i mým přátelům a asistentům.
V našem okolí je spousta krásných a památných míst jež bych s doprovodem mohl navštívit a můj asistenční pejsek by poznal i jiná místa než chodníky kolem domu a nejbližší okolí, či občas park, výlet po okolí a kulturní akce?
Bohužel speciální polohovací vozíky se dělají vždy na míru.
Není snadné jen doma ležet a koukat na televizi, kterou pak ani nevnímáte a protože má nemoc mne připravila o sílu, tak i hraní se svým asistenčním pejskem Montym je pro mne obtížné. Se speciálním vozíkem bych s ním a i já sám s přáteli asistenty mohl být venku mnohem déle. Stávající vozík je neustále opravován a již to nezvládám ani fyzicky, psychicky ani finančně. A já bych byl tak rád zase někde mimo město v přírodě alespoň omezený čas? nebo menší výlet za památkami? Nemám moc přátel ale za ty co mám jsem nesmírně vděčný!! Pomáhají více než musí ale ani oni nezvládají tahat těžký vozík přes nerovnosti nebo delší trasa apod. Bohužel jak jsem psal nelze jezdit ani v rámci města a než jsem dříve dojel do rehabilitačního centra u nemocnice, nemělo smysl se mnou cvičit neboť se dostavili křeče, bolesti a silná únava. Před 2 roky jsem jen vypadl z postele doma a jak to dopadlo? polamaná kyčel, několik šroubů a tak je to jako kolečko. Vždy něco přibude díky nehybnosti a jiným obtížím a jen ležet doma není veselé.
Komu pomůžeme?
Jmenuji se Roman Hlaváček
a již od předčasného narození trpím Dětskou mozkovou obrnou, epilepsii a spastickou kvadruplegii. Bohužel i jiné přidružené nemoci jež sebou nesou velké omezení pohybu ale i silné bolesti. Bohužel díky tomu většinu času jsem nucen jen ležet, neboť pohyb je obtížný. 
Vyrůstal jsem v dětském domově po delším pobytu v nemocnici. V době dětství je to složité? časté pobyty v nemocnici a nemoc mi nedovoluje si na vše vzpomenout. Mnohé mám zamlženo. Takže i když beru spoustu léků tak mohu být venku omezeně a poblíž bytu, kamarádi asistenti a můj věrný a nenahraditelný asistenční pejsek mi také pomáhá. Už proto jsem neskutečně rád za přátelé jež mám poblíž a moc mi pomáhají, bez nich bych byl nucen žít někde v nějakém pečovatelském domově kde bych nejspíše jen ležel? Je pravdou, že většinu dne proležím, neboť léky jež tiší četné a neustálé bolesti si berou svou daň a navíc ať běžný vozík pomáhají ale nejsou uzpůsobeny k tomu zvládat mé hubené a velmi citlivé tělo. Prostě cítím bolest při doteku, pohybu i přenášení a tak je nutné mít vše tomu uzpůsobené na míru. Psychicky občas je člověk ve fázi jakési apatie ale díky mému asistenčnímu pejskovi Montymu se to lépe snáší i díky němu mne to nutí jezdit ven!! Sice jen doslova kolem domu ale jsem za to moc vděčný, Monty lásku rozdává i přijímá a donutí mne dostat se z postele na vozík ač s dopomoci druhých!
Pokud bych ale měl speciální polohovací vozík s kvalitní sedačkou, silné motory na zvládání nerovnosti a kvalitní kola mohl bych konečně alespoň občas s doprovodem a svým milovaným Montym na nějaký výlet do přírody a nebo za památkami? Bohužel zatím to opravdu nejde. Pobyt venku je pro mne velmi vysilující, tělo ač skoro nehybné rázem silně bolí. Většinu z toho důsledkem nekvalitních chodníků a nevhodného vozíku. jsem ale optimista a tak věřím, že na nějaké výlety do přírody, památkami a přáteli se dostanu!
