Pomoc pro Valinku
Valerie, 9 let. Měla těžký start do života, od narození bojuje s těžce opožděným psychomotorickým vývojem a hypotonií. I přesto všechno má chuť divočit, koukat na svět a usmívat se. Těšíme se každému pokroku (i když malému), na který si musíme počkat, ale díky cvičení vojtovy a bobath terapie, a taky velké trpělivosti doufáme do budoucna ve větší pokrok.
Komu pomůžeme?
Ahoj jmenuji se Valinka, je mi 9 let a bojuji s těžce opožděným psychomotorickým vývojem a hypotonií. Neplazím se, sama se aktivně neposadím, nechodím, nemluvím, jen občas zažvatlám. Docházím ke specialistům na neurologii (před 3 lety mi přibyla diagnóza epilepsie, záchvat nebyl naštěstí ten z nejhorších aby mě dostal zase zpátky na začátek), dále na kardiologii, oční a ortopedii..
Pravidelně jezdím s maminkou na rehabilitace Vojtovy a Bobath terapie. Jedenkrát ročně na měsíční pobyt do dětské léčebny pohybových poruch v Boskovicích.
Momentálně mám za sebou operace kyčlí. Nechodím a proto kyčle slábnou. Tyto operace mi pomohly, ale taky zpomalily v pokrocích. Ale pomalu se začínám zase zpevňovat, částečně vydržím být opřená na rukou celých i v lokti (pást koně), dokážu se přetáčet na oba boky a " válet sudy".
Od 5 let navštěvuji denní stacionář Vlaštovka v Hodoníně, kde už druhým rokem podstupuji školní docházku. Paní učitelka s asistentkami dochází z místní speciální školy. Docházku mám kvůli zdravotnímu stavu omezenou a přizpůsobené i učivo. Ve škole i ve stacionáři mě to moc baví. Mám ráda kolektiv dětí, ráda poslouchám hudbu nebo když se mi předčítá knížka. Ráda koukám na sebe v zrcadle, pak i cvičení jde líp 😅 mám ráda vodu, nejraději divočím v bazénu. Často se vztekám, ale nejvíc i usmívám a právě můj úsměv a chuť divočit je pro maminku a tatínka motorem a energií dál se mnou makat a bojovat s mými neduhy..❤️
