Jmenuji se Kuba, je mi 22 let. Jsem obyčejný kluk s jedním malým rozdílem. Odmala místo nohou používám kolečka z důvodu diagnostikované dětské mozkové obrny.
Často se používá v souvislosti s hendikepovaným člověkem sousloví "člověk trpí tím a tím postižením". Osobně můžu říct, že já se necítím, že bych nějakým způsobem trpěl. Naopak, snažím se užívat života a žít ho naplno.
I přes svůj hendikep svědčí o tom i fakt, že v současné době nastupuji do druhého ročníku mediálních studií na Metropolitní univerzitě v Praze. Mimoto se snažím život i dostatečně užít. Mám velký okruh zájmů, začínajíc klasickým chozením ven s kamarády a konče mojí velikou vášní, a to je český dabing, hlasové herectví a moderování.
K tomu abych si tyhle aktivity všechny mohl užít, potřebuju se nějakým způsobem pohybovat po městě. K tomu mi slouží jak jinak než elektrický invalidní vozík. Bohužel můj současný elektrický invalidní vozík je už dostatečně nevyhovující.
Vozík, na kterém se momentálně pohybuji, je můj první elektrický vozík. A za 4 roky používání člověk zjistí, co na dalším vozíku potřebuje a co naopak ne.
