Moje mladší sestra Helenka se narodila s Downovým syndromem. Je to věčné sluníčkové dítě. Celý den je zvuková – ráda si pobrukuje, povídá si a velmi dobře reaguje na podněty z okolí.
Se sestrou Helenkou jsme vyrůstaly v láskyplném rodinném prostředí plném péče a porozumění. Maminka nám zemřela brzy, v 60 letech. Slíbila jsem ji, že se jednou o Helenku postarám, protože sestra byla vždy velmi společenská a komunikativní.
Náš tatínek zemřel před 8 lety v 85, za rok po něm mi zemřel na zákeřnou chorobu v 56 letech i můj muž. Zůstala jsem na péči o 3 roky mladší sestřičku sama. Plním slib maminky, že se o sestřičku postarám.
