Pomohli jste Larrymu, který bojuje o plnohodnotný život

Dvouletý sirotek Larry utrpěl zranění na pravé zadní noze frakturu kopytní kosti a na levé zadní noze frakturu kosti holenní. 
Tato sbírka je určena na odstranění sekvestru z holení kosti a frézování , také na fixaci a léčbu kopytní kosti.

Já Larry a můj příběh. 
Už hned po narozeni se mi smula lepila na kopýtka. Po náročném porodu, kdy jsem se narodil přidušený, napil se mléka, které jsem vdechl do plic, a byl jsem zmatený a slabý, jsem přišel o mámu a zůstal ze mě sirotek. Mé první dny jsem si představoval trochu jinak, skotačení na louce s maminkou, nasávání teplého vzduchu, ve kterém bude cítit léto, a obklopen všemi, kteří se nad mojí maličkostí budou rozplývat. Místo toho jsem ihned po narození musel s maminkou absolvovat cestu na Brněnskou kliniku, kde šlo o život moji mamince i mně. Věděl jsem, že musím být silný a vše zvládnout přesně tak, jak mi to neustále říkal ten podivný dvounožec, ze kterého se stala po smrti mé maminky moje druhá máma. 
Začali jsme bojovat spolu, učil mě pít mlíčko z kyblíku, po týdnu jsem se s ním vrátil zpět domů a byl pro mě celým vesmírem stejně tak jako já pro něj. Jelikož je to taky bojovník, co nic nevzdává a snaží se pomáhat jak jen to jde, tak se rozhodl že mi objetuje vše. Jeho spánek šel stranou, noci strávené spolu v boxe na slámě a budíky na mlíčko bylo to jediné okolo čeho se točil. Pro mé dobro se mi snažil pomoci a najít mi náhradní mámu, která by mě přijala, ale bohužel jsem se ji nelíbil a adopce po pár dnech, co tu snámi byla, neklapla. Proto řekl, že nemusím mit strach a že to zvládneme, a stane se z něj máma na plný úvazek. 

Od kojení po ukazování světa, seznamování s veškerým ruchem na vesnici a všemi možnými i nemožnými věcmi, co ho jen napadlo. Chodil jsem za ním jak pejsek na procházky na volno, na zapískaní jsem vždy odpověděl zařehtaním a přiběhl za ním. Lidi se stali mým stádem a já byl za nimi ochotný jít kamkoli. Měsíce plynuli a společně jsme s moji dvounohou mámou a tátou v jednom oslavili můj odstav od mlíčka a pomalu se začal kamarádit s koňskými kamarády, kterých jsem se ze začátku moc bál a byl to problém. Oslavil jsem první rok a uměl jsem vše, co jako správný parťák do života potřebuji, provoz na silnici, zvedání nožek, plavání v rybníku, plachty a všechny strašáky včetně nastoupení do vozíku. Ničeho jsem se nebal, když jsem byl s mou dvounohou mámou, která mi dodávala jistotu. Bohužel už od mala trpím na ucpávaní jícnu, které u nás bylo tak 20× do roka, ale postupně jsme to vychytali a musím zadupat kopýtky, že se to už dlouho nestalo. Od narození mám totiž skvělou paní doktorku Monču, která mámě se mnou pomáhá a řeší mé trable a sebedestruktivní sklony, které mám prý po mojí mamince.

Když už si máma říkala, že máme vyhráno, že jsme zvládli ten těžký start do života a neskutečně velké výdaje za kliniku, mé vylomeniny a že ze mě konečně začal růst krásný kůň, teď v červnu na poslední školní den budu slavit 2 roky, tak se to stalo.

Bohužel jsem si v ohradě způsobil frakturu holení kosti a o pár dní později i frakturu kosti kopytní. Přijela paní doktorka Monča a bohužel se její obavy po následném rentgenu potvrdily. 

Máma řekla, že mě nikdy neopustí a určitě tomu rozumite, ten vztah mezi námi co je od samého začátku. Já jsem její mimino a ona je má maminka. Je žalostné ji vidět se slzami v očích a slyšet, jak říká, že to zvládnu, že to zvládneme tak jako vše vždy předtím. Jenže tentokrát bohužel nemá dost financí na to, aby mi zařídil operaci, která po konzultaci na klinice je pro můj zdravý vývoj a spokojený život nezbytná. 

Máma ale říká, že by se na nás mělo usmát štěstí. Celý život pomáhá druhým, dělá asistenta u postižených dětí na hipoterapiích, kde koníci léčí, s mými psími kamarády zase jezdí jako certifikovaný canisterapeut dělat babičkám a dědečkům a postiženým dětem radost do ústavů. Vždy je jeho největší radost, když může radost a lásku rozdávat, a ve štěstí jiných a mém nachází to štěstí své. 
Tímto bych vás moc chtěl poprosit o pomoc pro mě a mou mámu, přeci šťastné konce nemusí být jen v pohádkách a já moc věřím a doufám, že dobří lidé existují a že tu jsou mezi námi, vždyť máma je důkazem toho, že když lidé pomáhají potřebným, tak se dějí zázraky. A čistá srdce spojují.

Moc děkuji všem, kdo náš společný příběh dočetli až sem, a doufám a věřím, že naše kapitola nekončí, ale teprve se začíná psát.

Peníze ze sbírky, budou využity na převoz a následné chirurgické ošetření na malou rodinnou kliniku pro koně na Severní Moravě. Kde se o Larryho postará tým 8mi lékařů, kteří zajistí veškerou chirurgickou, interní a intenzivní péči o Larryho včetně hospitalizace. 

Pokud se vybere méně peněz, tak budou použity na částečné pokrytí léčby pro Larryho. Pokud by se vybralo více, než je cílová částka tak peníze budou použity na léčbu a rehabilitaci po operaci, vyživové doplňky a krmiva. Také na speciální fyzio a Chiro ošetření a veterinární péči spojenou s kontrolami po operaci.
Intenzivní či specializovaná léčba Larryho je velice drahá ale poskytnuté peníze by nám zajistili vysoký standart profesionality s využitím nejlepšího vybavení, což může zajistit mladému Larrymu plnohodnotný život.

Věříme že náš cíl je vysoký ohledně finanční pomoci ale ne nedodažitelný. Proto prosíme o sdílení našeho příběhu.