Nikolka se narodila předčasně ve 27. týdnu těhotenství v krnovské nemocnici. Vážila 1300 g. První 3 měsíce života strávila na neonatologickém oddělení FN v Ostravě, a už tam ji předpověděli postižení dolních končetin. Má diagnózu DMO – kvadruparéza s větším postižením dolních končetin. Téměř do 3 let několikrát denně cvičila Vojtovu metodu, pak se přidalo cvičení Bobath a každoroční program Klimtherapy v lázních Klimkovice, přidala se i akupunktura, která jí pomáhá odstraňovat křeče a spasma dolních končetin.
Dnes má Niki 13 let, pohybuje se na mechanickém invalidním vozíku – to jsou ty její čtyři kolečka. Navštěvuje běžnou základní školu, kde jí v činnostech, které sama nezvládá pomáhá asistentka pedagoga. V 8 letech začala sportovat. Je členkou atletického klubu handicapovaných sportovců v Olomouci, závodí v jízdě na vozíku a v hodu míčkem a raketkou. Několikrát se již zúčastnila mezinárodních závodů Emil open v Brně a každoročně několika atletických závodů v Ostravě a Olomouci. Díky starší sestře navštěvuje i klub karate v Bruntále a odpáskovala na 8. kyu. V létě jezdí na handbiku a letos i na nové lehotříkolce, v zimě se svou sestrou na monoski.
Od malička Nikolka také ráda vyrábí, plete, vyšívá, letos chodila ve škole i do kroužku košíkářství. Hrála na ukulele. Většinou je usměvavá a jejím velkým přáním je stát se lékařkou a pomáhat lidem. Sama nemá moc lidských kamarádů, ale už 2 roky jí dělá společnost asistenční pes zlatý retrívr Freddie. Freddie jí nejen pomáhá, podává věci, ale je to ten nejvěrnější kamarád, který je stále s ní – ve škole, na cvičení, v lázních i na dovolené.
Mnoho lidí i učitelů to nechápe – vždyť je jen na vozíku, nechápou jaké to je „být jiný“, každodenně překonávat překážky, kterých si zdraví ani nevšimnou – třeba práh do třídy ve škole, nebo neprojet náměstí ve městě, ve kterém bydlíme, nedostat se nakoupit do některého obchodu, zajít si s kamarádkou do kina, do parku a spoustu dalších.
