Píďa celý svůj život žil na vesnici se svojí paničkou, jako napůl venkovní a napůl domácí kocour. Byl spokojený, zdravý a moc hodný. To se ale změnilo v únoru letošního roku, kdy Píďovi začalo být zle.
Začalo se mu zvětšovat bříško, zežloutl, přestával jíst, pít a byl méně aktivní. Jeho panička tak s pomocí nejbližší rodiny vyrazila s kocourkem na blízkou veterinu, kde si ale nevěděli rady, kocourka nevyšetřili pořádně a pouze mu nasadili antibiotika. Poprvé zde zaznělo podezření na diagnózu FIP, bohužel s mylnou informací, že tato nemoc je NELÉČITELNÁ a neexistuje tak jiná možnost, než eutanázie. Píďu si panička vzala domů, kde se ale jeho stav stále více a více zhoršoval. Bylo třeba kocourka vzít na pořádnou kliniku, kde by udělali celkovou diagnostiku a zjistili, co se opravdu děje. Bohužel, Píďova panička si to vzhledem ke svému vysokému věku a financím nemohla dovolit.
Píďu tak nevyhnutelně čekala poslední injekce.
Naštěstí se do celé situace vložila její rodina, konkrétně vnučka, která vložila příspěvek s žádostí o pomoc na Facebook.
A tak jsem se o kocourkovi Píďovi dozvěděla já…
Bohužel se nenašel nikdo další v okolí, kdo by byl ochotný kocourkovi pomoci a jeho stav se každou minutou zhoršoval. Okamžitě jsem tak pro něj i přes to, že se kocourek nacházel 3 hodiny cesty ode mě, vyrazila a vzala ho na veterinární kliniku, kde konečně proběhla pořádná diagnostika a diagnóza FIP se bohužel potvrdila…Kocourkovi v tento moment už selhávaly orgány a měl nesnesitelné bolesti.
Protože mi ale prošlo rukama už několik kočiček s touto diagnózou věděla jsem, že tím nic nekončí, právě naopak!
V ČR je toto onemocnění bohužel stále často považováno za nevyléčitelné, smrtelné a spousta veterinářů tvrdí, že léčba neexistuje. Denně je díky tomu spousta kočiček zbytečně připravena o život. Kromě toho, že je již legální léčba v ČR dostupná-bohužel pouze v Praze, u jediné veterinářky v celé Republice a stojí cca 80000, existuje i léčba v zahraničí, jejíž cena v posledních letech prudce klesla.(Začínalo se v průměru na 60000, nyní se pohybuje u cca 3 kg kočičky, při léčbě bez komplikací, do 20000). S touto léčbou mám bohaté zkušenosti a díky ní teď několik kočiček, které se ke mně dostaly po té, co jim byla nemoc diagnostikována a měly být uspány, žijí dlouhý, spokojený život, zcela zdravé, ve svých nových domovech.🤍
I přes to, že na několika veterinárních klinikách Píďu důrazně doporučili uspat a tvrdili, že nemá šanci, neváhala jsem ani chvíli a zahájili jsme léčbu. Čekalo nás tak minimálně 84 dní léčby-konkrétně každodenních aplikací injekcí, které je třeba při tomto onemocnění absolvovat.
Vzhledem k tomu, že onemocnění bylo v pokročilém stádiu, Píďa se mi v noci zhoršil.💔 Nemohl dýchat, naříkal bolestí a díky velikosti bříška, které měl plné tekutiny, si nedokázal ani sednout, nebo lehnout. Okamžitě jsem s ním musela vyrazit na pohotovost, kde jsem spolu s ním strávila celou noc a Píďovi se musela akutně odsát část tekutiny z dutiny břišní, protože mu natlačila všechny orgány do hrudníku a Píďa se dusil. Dostal léky na bolest a zůstal několik dní hospitalizovaný na kyslíku.
Bohužel, jakoby už tak nebyly veškeré náklady za veterinu a samotnou léčbu dost vysoké, zjistilo se, že díky tomu, v jak pokročilém stádiu onemocnění je, Píďovi léčba nezabírá tak, jak by měla a je třeba navýšit dávku. Ampulka, která stála cca 550 kč a měl ji na 4 dny, tak už vystačila pouze na den a půl. Každý týden mě tak POUZE injekce stály cca 2200 kč.😓
Po navýšení dávky se začal Píďův stav lepšit a protože je to bojovník, po pár dnech jsem si ho vezla zpět domů.🤍Před 4 týdny se k vážnému onemocnění přidal těžký zánět močového měchýře. Píďovi se během pár hodin zvětšilo bříško, přestal čurat, jíst, pít, měl bolesti a muselo se tak opět vyrazit na pohotovost. Byl mu zaveden močový katetr, propláchl se mu močový měchýř, byl napojený na infuze, dostal antibiotika, léky od bolesti a já doufala, že se brzy vše vrátí do normálu a my budeme moct pokračovat v klidu v léčbě.
po náročném týdnu, během kterého se povedlo Píďovi 2× močový katetr i přes veškerá opatření vytáhnout, se stabilizoval a opět se nám povedlo ho dostat z nejhoršího.
11. 4. to byly 2 měsíce, co mám Píďu u sebe. Po celou dobu hradím veškerou veterinární péči, krmivo, stelivo, doplňky a léčbu, kterou zajišťuji a každodenně aplikuji. Máme za sebou několik akutních výjezdů na veterinu, vyšetření, hospitalizací. To vše mě již stálo několik desítek tisíc. K tomu všemu mám momentálně v péči i další 2 kočičky se stejnou diagnózou, u kterých stejně tak, jak je tomu u Pídi, hradím léčbu ze svého. Taky sraženého a postřeleného kocourka, který je bohužel FIV pozitivní(kočičí HIV). Momentálně taky odchytávám na několika místech bezprizorní kočičky ke kastraci a několik z nich mám v dočasné péči. To vše ve spolupráci se soukromým útulkem, který bohužel díky množství nemocných kočiček, které má teď v péči, nedostatku financí a jarnímu návalu koťat, která se do útulku dostanou po té, co se najdou opuštěná/vyhozená, nemá kapacitu se kocourka ujmout a zaštítit tak jeho léčbu.
Běžně tak nežádam o pomoc, ale tentokrát to jinak s Píďou nezvládneme.
Přestože si kromě svojí práce, ve které trávím 12 hodin denně, snažím přivydělat jak se dá, protože veškeré moje finance jdou do péče o Píďu a další zvířata, které mám v péči, zdaleka to v tento moment nestačí.
Na několika veterinárních klinikách stále dlužím velké částky a před sebou máme ještě minimálně měsíc léčby a několik dalších vyšetření.😓
S Píďou je to stále jako na houpačce. Každé zlepšení střídá další a další problém. V tento moment je ale o 100% lepší, než tomu bylo na začátku. Tekutina z bříška mizí, krevní testy se vrací do normálu, Píďa se mazlí, žere, pije..
Já to s ním nevzdám a věřím, že z něj brzy bude zdravý, vděčný kocourek, který bude žít ještě spoustu let spokojený, ve svém domově.
