Sbírka na nový domov pro nemocné a staré kočičky

Milí naši podporovatelé 🫶,

máme tu pátek prvního školního týdne a všem lítá hlava kolem 🫨.

I NÁM.

Vedra 🥵 zmáhají nás i naše svěřence. Tento týden jsme řešili hned několik dramat a to celkové selhání orgánů jedné naší kočičky Micky 😿 a zraněnou nohu jedné kozy 🐐 uličnice, která si jí zaklínila tak nešikovně, že se musí převazovat a mazat každý den. 

Ano, prostě pořád NĚCO!

My to ale i přes to, děláme s láskou 🫶. 

Horší už je to ale s naším spaním 😴. 

Sbírka se zasekla na 225 tisících a i přes sdílení na sociálních sítích, oslovování influencerů a až téměř boj o každou kačku to vypadá, že PROHRÁVÁME 😔. 

Kočičkám 🐈 tikají hodiny a my se opravdu začínáme bát, že peníze 💰 na mobilní domek 🏠 dohromady nedáme. Přitom stačí už „tak málo“. 

Možná děláme chybu, že nesdílíme smutná videa nemocných koťat a nemohoucích kočiček, možná oslovujeme špatné lidi nebo na to prostě jenom nejdeme správně 🤷‍♀️. Jsme jenom lidi, co se snaži dělat to co nejlíp jak dokážou. 

NEVÍME 🤷‍♀️.

Víme ale, že doba po prázdninách je vždy finančně náročná 🪙 jak pro rodiče tak pro všechny okolo. Euforická nálada je tytam a všichni zase začínáme zaplouvat do podzimního stereotypu zkracujících se dní, rýmiček a podzimního spadaného listí 🍂. Čekají na nás nákupy zimního vybavení, podzimních bund a teplých bot. 

Věděli jste ale, že každý příspěvek na Donio, který je přes 1000 Kč si MŮŽETE ODEPSAT ZE ZÁKLADU DANĚ 😮?

Takže vás přátele zas a znovu žádáme, pokud můžete, přihoďte ještě nejakou tu kačku 🪙. Ten domek 🏠 je skutečně na dosah tlapek našich starých, nemocných nebo hendikepovaných kočiček 🐈. 

Moc děkujeme ❤️!

Váš Přímětický útulek 🐾

Na fotce naše Adélka 

Zdravíme

všechny naše podporovatele a kočičí přátele 🐈, 

zajímá vás, co se u nás během sbírky děje 👇?

Na kočičím snu 🐈 jsme již začali pracovat základní úpravou terénu 🌳. Nastoupila silná, manuální práce a bývalá uni buňka byla rozebrána a demontována 👏.

No nepoznáte to tam!!!!

Vrchní obrázek je stará uni buňka, kterou se nám za pomoci dobrovolníků podařilo rozebrat. 

Zbylo spusta harampádí a odpadu. 

Po uni buňce zbyly základy, které nám musí pomoci zlikvidovat těžká technika. Na jejich rozebrání a odkopání jsme momentálně bohužel krátcí. 

Děkujeme dobrovolníkům, kteří se na bourání buňky podíleli. Velmi nám pomohli pohnout se vpřed. 

A co dál 🤔?

V nejbližších týdnech plánujeme odstranit základy po bávalé uni buňce a vykopeme patky pro umístění mobilního domu 🏠 a venkovního výběhu. Také doupravíme a vyrovnáme terén. 

Co z materiálu šlo zachránit, jsme zachránili. 

Čeká nás práce na úpravě terénu pro venkovní výběh.

Jak se daří sbírce?

Sbírka se nám momentálně zasekla na 215 tisících a stagnuje 😿. Jak jsme informovali v předchozím příspěvku na koupi mobilního domku 🏠 potřebujeme 330 tisíc, ten za 250 tisíc nám prodali. 

Nepřestáváme doufat, že cílovou částku vybereme 🕊️ a nebudeme muset hledat další a další dočasná řešení, která nejsou ideální hlavně pro kočky ale ani pro nás, kteří o ně pečujeme. 

Velmi oceníme sdílení této sbírky na vašich sociálních sítích ♻️, pomáhá nám to dostat ji více mezi lidi. 

Pro další aktualizace sledujte i náš Facebook.

Děkujeme všem za podporu 🫶, každý zlaťák 🪙 se počítá!

Váš Přímětický útulek 🐾

Milí přátelé a podporovatelé 👋, 

jak si můžete všimnout, sbírku jsme o měsíc prodloužili.

ALE PROČ 🫨?

Bohužel se nám zatím nepodařilo vybrat dostatek financí 💸 ani na mobilní domek 🏠. Ten námi vybraný za 250 tisíc, bohužel prodejce prodal a další k dispozici už je za 330 tisíc. 

FÍHA, říkáte si asi, no my také 😓!

Jsme z toho na větvi 🪹 ale nepřestáváme doufat, že alespoň na domeček to společně dáme dohromady. Kočičky 🐈 si to prostě zaslouží ale hlavně, nemáme je jinam kam dát.

Pokud nám ve splnění tohoto snu můžete pomoci, budeme rádi za každý jeden zlaťák 🪙, který na sbírku přispějete. Žádná částka není moc malá 🤞. 

Kočičkám tiká čas 😿 a nám všem v útulku s nimi. 

Moc děkujeme 🫶!

Váš Přímětický útulek a tadyhle kočičí královna Vendulka 😺

   Ahoj jsem Zrzik,
přemýšlím o životě. Co bylo, co bude?
Bydlím v útulku jedenáct let, tenkrát mě panička zachránila doslova za vteřinu dvanáct a já se podruhé narodil. 
Ale teď to prý sama, bez pomoci přátel svých i všech kočičich, nezvládne…
Ale od začátku…
Už si nepamatuji, kde jsem se narodil a vyrostl.  Toulal jsem se ulicemi, sháněl kočky a hlavně něco k snědku. Jednoho dne jsem vysílením padl u popelnic a nedokázal se ani pohnout. To, co jsem viděl a slyšel kolem sebe ale nebylo nebe. Po dvou dnech přijeli dva muži s černým pytlem, začali si navlékat rukavice …  zastavila tam i panička, pohladila mě, zmáčkla, moje srdíčko bílo jako na poplach. Tak, pánové, kocourka si beru já řekla a jeli jsme spolu jak o závod.
Opět bylo okolo mě plno lidi. Napojovali mě na různé hadičky, neustále něco měřili, ale také do mě pichali !
I tak jsem spokojeně usnul. Po probuzení panička u mě spala. Světě div se, já se posadil, dal jsem ji usoplený čumáček a ona se probrala. Vítám tě na svět, zlatičko ❤
Zrzečka před strašným koncem zachránily malé děti, přiběhly do útulku říct o mrtvé kočičce.
Jeho náročná léčba včetně léků po dobu života v útulku je sponzorována veterinární klinikou v Příměticích

Hezký den všem,
moc bychom vám chtěli poděkovat za podporu a zaslané penízky. Vážíme si každé koruny, kterou nám darujete.
A rádi bychom vám přestavili aspoň pár příběhů kočiček, pro které se snažíme peníze vysbírat a vybudovat jim ten jejich nový vysněný domov.

Jako první představí svůj příběh Aviček :

Jmenuji se Aviček a vyhlížím všechny andílky, kteří nás mohou zachránit. Žijeme s kočičkami ve velké a i přes různé bolístky, spokojené kočičí rodině. Já jsem se narodil před devíti lety na ulici. Když jsem povyrostl a začal poznávat svět, srazilo mě auto.
Naštěstí mě převezli do útulku a zvířecí nemocnice. Moje tělíčko bylo celé rozlámané, bolelo mě bříško, hlavička šišatá a nic jsem neviděl. Panička z útulku ale řekla, že budeme bojovat. Ležel jsem v kleci jak malá kočičí mumie. Čas běžel a já se zotavoval. Vyhlídla si mě paní, která mě chtěla odvézt k sobě domů. Doktoři mě ale ještě nechtěli z léčení propustit, tak si odvezla velkého, staršího kocoura Járu. Po nějakém čase se na mě znovu přišla podívat. Jára prý jen jí a spí, válí se v posteli a na hraní moc není. A tak tentokrát jsem odjel s ní domů i já. 
Štěstí to pro mě ale bohužel nebylo . Chtěl jsem dohnat ztracený čas a taky jsem rozveselit moji novou rodinu. Která ovšem pro mé rošťárny brzy přestala mít pochopení. Za trest mě uvazovali na dlouhé hodiny k topení. Když to zjistila panička z útulku, okamžitě jsem jel zpět. Opět nemocný a psychicky zlomený.
Můj malý krček měl hlubokou krvácející ránu a navždy mi zůstaly motorické problémy.  
Každý z nás tady v útulku má svůj smutný příběh, zdálo se, že se šťastným koncem ale ..

Bohužel přišli lidé, kteří náš domov potřebuji – je jejich a nám ho jen půjčili.
Přijde opět bolest, strach a trápení? Panička říká, že jsou na světě i chápavi, hodni a dobrosrdečni lidé, zvířecí andělé.
Pomůžete nám prosím vybudovat ten náš domov?

Děkuji Aviček