Míša je úžasný, pohodový a usměvavý kluk. Dříve se pohyboval pomocí čtyřbodových holí, jezdil na kole, na koni, ale bohužel s přibývajícím věkem se zdravotní stav začal zhoršovat. Přidala se i těžká skolioza páteře a Míša se pohybově hodně zhoršil . Nejvíce mu v tuto dobu pomáhalo a udržovalo ho v kondici plavání v bazénu. Bohužel se nám ke všem potížím přidala i epilepsie kvůli které jsme na nějakou dobu museli přestat bazén navštěvovat a naše svaly začaly ještě více ochabovat. A ten úžasný a vždy dobře naladěný kluk byl najednou i přes veškerou snahu a péči smutný a zakřiknutý. Míša nedokázal sám ani pořádně udržet lžíci, nevydržel dlouhodobě sedět s pomocí speciální ortézy ve vozíku a v noci se nedokázal sám ani přetočit. Dodnes je třeba ho několikrát za noc polohovat. O Mísu pečují dlouhých 32 let, Péče o osobu blízkou znamená být celý den ve střehu, ve dne v noci, týden po týdnu, rok po roce. Je to nepřetržitá dřina jejíž jedinou odměnou je zlepšení zdravotního stavu milovaného člověka.
