Poprvé v životě píšu věty, na kterých opravdu záleží, a tak moc se bojím, abych neselhal. Znamenají totiž jedinou šanci na život mé mamky Jolanky Hamouzové, přátelské, skromné a usměvavé nemocniční sanitářky, která vždy obětavě pomáhala zlepšit život pacientů.
Jsou to měsíce, kdy se obávala, že to dlouhodobé pokašlávání, které jí zůstalo po viróze, může být skrytý zápal plic. Na rentgenu se však objevila tmavá skvrna na slinivce břišní. Její život – a s ním i život celé naší rodiny – se převrátil naruby a vyžádal si veškerou odvahu a odolnost, kterou v sobě člověk dokáže v takovém šoku najít.
Rakovina slinivky břišní u mamky zatím dostála své pověsti nejzákeřnějšího druhu rakoviny a odolává českým možnostem chemoterapie. Poslední kontrola potvrdila nejen nezměněný nádor na slinivce, ale navíc i metastázy na plicích.
Mamka bojuje jako lvice, mezi léčbou se dál tvrdošíjně stará o všechny okolo, a jen hluboké černé kruhy pod očima prozrazují, jak na tom skutečně je.
Stejně jako ona to odmítáme vzdát, a proto se s obrovskou pokorou a nadějí obracíme na vás s prosbou o pomoc s uhrazením nákladů na inovativní léčbu na univerzitní klinice v Německu, která prokazatelně přináší výsledky, ale v Česku není dostupná.
Představuje jedinou šanci pro naši statečnou bojovnici, nejmilejší maminku, manželku, dceru, sestru, vnučku, tetu i úžasnou kolegyni. Četl jsem tu v některém příspěvku krásnou větu, kterou si dovolím vypůjčit: Tuto sbírku zakládáme kvůli tomu nejcennějšímu, co každý máme – šanci na život.
Všem předem ze srdce a mnohokrát děkujeme za jakýkoliv příspěvek.
Syn Vojta
