PSÍ BÁBINKY A DĚDULÍNCI - ROČNÍ PODPORA!

For English version click here

Sedím u kompjůtru, a hledám slova.. jak si říct o pomoc.. Neumím to. Neumím psát srdceryvné příběhy jen za účelem zvýšení sledovanosti. Umím být jen upřímná. To umím. Být otevřená, co cítím, co dělám. Upřímně tedy, tady nejde o mě. Žádám skromě o neskromnou pomoc staručkým pejsulánkům, o které se starám na podzim jejich živůtků. Pomohli jste nám loni zafinancovat provoz na celý rok, a já s pokorou a nesmírnou vděčností žádám znovu. Neb bohužel, náklady se zvedly – bohudík díky tomu, že spousta pejsků se mnou po Cestě Života ještě kráčí packu v ruce dál :). Žiji s nimi nonstop v jurtě už přes 10 let a můj život není obětí pro ně, je to darem. Jejich darem pro mě, že si mě vybrali. Že mi pomohli najít sebe, skrze péči a lásku o ně, pro ně :).

Nepodceňujte míru Vaší pomoci, každý dělá, co v danou chvíli může :). A já děkuji, hluboce a upřímně, za každého jednoho človíčka, co pomáhá. Protože tím šíříte dobro. Jak umíte, tak konejte. S láskou <3

Pomůžete staručkým chlupáčkům na Psí cestě František na Cestě jejich životem, který se přehoupl dost za polovinu. Pomůžete jim žít, jak zaslouží – veterinárně ošetření a zalékovaní, s napucnutými bříšky, spokojení i bez zoubků či očiček, i pajdající, protože tady to nebereme jako hendikep. Dokud oni chtějí žít, já udělám maximum pro to, abych jim to s láskou zpříjemnila :). Sdílíme spolu každou minutu radostí i starostí, včetně času, když se blíží doprovod z fyzického bytí. Kdykoli. Na poslední Cestě, výdechu, převodu, změně formy existence, tam jsem s nimi. Vždy. Bez výjimky. S láskou, jaké je jen bytost schopná.. vlastně pomáhají oni mně. Být lepším člověkem. Radovat se z každého dalšího dne. Milovat. A já je miluju over the moon & back :). 

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Komu konkrétně pomůžete? Naší facebookové celébritě Rakeťákovi, malému dědulkovi s raketovým pohonem, který má diagnostikován zúžený jícen s nepříliš dobrou prognózou. Jenže my se nevzdáváme :) – Rakeťáček bere soupravu alternativních léků, přírodních přípravků, a třebas i bílý jogurt s probiotiky ho zachránil od nočního dusivého kašle. Když jedno ztrácí účinnosti, hledáme další, najdeme, a čím déle je Raketomat bez záchvatu, tím lépe se mu daří i bez něj vydržet :). Meducína pro něj ovšem i kvůli dlouhodobému braní Apoquelu stojí kol 30.tisíc ročně – první milník. Vybíráme Rakeťáčkovi na roční hepy lajf :).

A dále můj obříček miláček Komůrka– zlaťučký dobrosrdečný 5ti letý kardiak vlkodaví, kterému srdíčko fakčí na 20%, jak říkal pan doktorový. Léky pro něj stojí přes 5tisíc na měsíc, holt 80kg váhy udělá v rozpočtu své. Ale hlavně, řídíme se doktorovou radou, že ho mám rozmazlovat jídelně. A tak, aby nehubnul (srdíčko si bere jinak na pohon z bílkovinových zásob tělíčka), dostává speciální příděly masíčka, ale také sladkostí :). Pro pejsky vhodných. To mu šmakuje. „Co jen snese“, říkal veterinář. Tak klidně denně jezdím pro Můrku pro dobrůtky, aby měl, co hrdlo řáčí :).

Další náklady jsou na ostatní výdaje, potravinové, veterinární, potřebové – jako například savé podložky, jejichž spotřeba stoupla s přijetím staručké inkontinenční bábulinky Mišelinky, kterou i s jejími 25 kilečky nosím ven, co to jen stihnu. Tam si ťapinká jedna radost, ale přijde do jurtičky, kde s pejsky bydlíme, a bobek hodí na zem :). Aspoň to čůrání občas zvládne i venku :). Nevadí, i tak ji miluju. Má moc krásný (ač poloslepý) kukuč. A pořád chodí za lidmi, i když ji nožky trápí, ale pro pohlazení šla by světa kraj. Neměla hezký život, no. Věřím, že jí teď všechno dosyta vynahradíme :). 

Anebo třeba střapáček dědáček Mikáček, černobílý vrabčáček. Měl teď mrtvičku nebo vestibulární syndrom (příznaky jsou podobné), na veterině dělali, co mohli, kapali jsme doma příjemné hodiny, kdy pejsky hlídám s knížkou v ruce, abych mohla přiskočit, když potřebují vstát a s kanylou si pocapkat venku. Tak Mikáček vám utekl hrobníkovi z lopaty, doslova :). Jíst se mu už moc nechtělo, užuž to vypadalo, že to vzdává.. Ale hle! U nás se dějí zázraky, a dnes si to už zase krosí po zahradě :). Tady zkusím vložit link, že když kliknete sem, tak byste měli vidět příspěvek na fcb :).

Každá korunačka jde na podporu důchodcovských chlupáčků. Ani halíř bokem. Však jsou také sbírka (i náš transparentní účet) poctivě a důkladně (pr)ověřeny :). Všechno, co se vybere, skončí „in da seniorhaus“ :).

Máme facebook – Psí cesta František, tadyk.  Tam můžete sledovat poctivě a upřímně, jak mi to jde ze srdce, tak z klávesnice, jak se u nás daří, žije, raduje, i doprovází. Děkuji, že jste s námi na Cestě. Životem, Přírodou, bytím i nebytím.. 

Děkuji, že jste.

**Presentation of the Fundraising / Představení sbírky**

I’m sitting at the computer, searching for the right words… How do I ask for help? I find it difficult. I can’t write heartbreaking stories just to attract attention. What I can do is to be honest. That’s something I know how to do — share openly what I feel and what I do.Truthfully, this isn’t about me. I’m humbly asking for generous help for the senior dogs I care for in the autumn of their lives. Last year, your support helped us cover the costs for an entire year, and I’m deeply grateful. Today, I’m asking again—because unfortunately, expenses have risen. Thankfully, many dogs are still walking with me on the Path of Life, paw in hand.I’ve lived with them in a yurt for over ten years. My life isn’t a sacrifice — it’s a gift. A gift they gave me when they chose me. Through caring for them, I found myself. Through love. For them.Please don’t underestimate the power of your help. Everyone gives what they can, when they can. And I thank you — deeply and sincerely — for every single person who contributes. Because in doing so, you spread kindness. Give as you’re able. With love.

**Who Are We Helping? / Komu pomůžeme?**

You’re helping our senior furry friends on their journey through life — on their adventure, even if it’s already halfway through. You’re helping them live as they deserve: with veterinary care, medication, full bellies, and joy — even without teeth or sight, even if they walk with a limp. Here, we don’t see that as a handicap. As long as they want to live, I’ll do everything I can to make their days brighter — with love.We share every moment of joy and worry, including the time when their final journey approaches. When the moment comes — the last breath, the transition — I’m there with them. Always. Without exception. With love, as only a living being can give. In the end, they help me. To be a better person. To cherish each new day. To love. And I love them to the moon and back.

 **How Will the Funds Be Used? / Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?**

 **Rocket**  Our Facebook celebrity Rocket — a little rocket-powered grandpa — was diagnosed with a narrowed esophagus and a grim prognosis. But we don’t give up. Rocket takes alternative medicines, natural remedies, and even plain yogurt with probiotics, which saved him from nighttime coughing fits. When one treatment stops working, we find another. The longer Rocket goes without a seizure, the better he thrives.Due to long-term use of Apoquel, his medication costs around 30,000 CZK per year — our first milestone (One more year for Rocket to rise and shine)

**Komůrka (Tiny Chamber)**  My sweet five-year-old cardiac wolfhound, Komůrka, has a heart functioning at just 20%. His monthly medication costs exceed 5,000 CZK. His 80 kilos of muscle and bone put a strain on the budget, but we follow the vet’s advice: spoil him with treats. To prevent weight loss (his heart relies on protein reserves), he gets special meat rations and dog-friendly goodies. He loves them. “As much as he can handle,” the vet said. So I shop daily for treats — just for him.

 **Mišelinka (Little Michelin)**  An elderly, incontinent lady weighing 25 kilos, Mišelinka uses absorbent pads—another growing expense. I carry her outside whenever I can. She’s happy to hop around, then flops down in the yurt where we live. At least she gets to pee outside sometimes. It doesn’t matter — I love her anyway. Her gaze is beautiful, even if half-blind. She still seeks out people, despite her aching legs. She’d walk to the ends of the earth for a cuddle. Her past wasn’t kind, but we’re making up for it now.

**Mikáček (Mickey)**  A black-and-white grandpa sparrow, Mikáček suffered a stroke or vestibular syndrome (the symptoms are similar). The vet did all they could. We had long hours of home IV drips, and I stayed close with a book in hand, ready to help him up and chat outside. He escaped the gravedigger’s shovel — literally. He stopped eating, seemed to give up… but look! Miracles happen. Today, he’s running around the garden again.

Every single crown goes directly to support our furry pensioners. Not a penny is set aside. The collection — and our transparent account — are honestly and thoroughly monitored. Everything raised goes straight to “da seniorhaus.” You can follow us on Facebook: **Psí cesta František (The Way of Frank the Dog)**.  There, you’ll find honest updates from the heart — and from the keyboard — about how we live, rejoice, and walk this journey together.Thank you for being with us. Through Life, Nature, Being, and Beyond.

**Thank you for being.**