Dnes je to 3 měsíce od ukončení sbírky.. a dnes je to už skoro týden, co je náš Honza doma, a to díky Vám. 

Má radost, je vděčný a začíná svůj nový život, který věříme, že se povede vést tak, aby se co nejvíce vrátil do normálu, i když to samozřejmě asi nebude možné. Ale víte co? Naděje umírá poslední.. ;-)

Tak tady něco málo z posledních dní:

Návrat domů

Návštěva synovce v den příjezdu

Přijeli i sestřičky z DIP Plzeň, kteří nám ho tam pěknou dobu hýčkali

První setkání s druhým synovcem po téměř roce a čtvrt, z ročního miminka už je dvouletý parťák

.

Jste všichni úžasní a kdyby to šlo, každému z vás bychom poděkovali osobně. Velmi si ceníme každé částky, která přišla, protože ať to bylo 10,-Kč nebo 100.000,-Kč, byl to vždy jen dílek do mozaiky a všechny tyto dílky  nakonec poskládaly cílovou částku a ještě něco navíc.

Vše, co je navíc, bude použito na rekonstrukci Honzova bytu, z kterého se musí stát byt naprosto bezbariérový, musí splňovat všechny parametry pro pohyb na vozíku a zároveň musí být upraven tak, aby Honza mohl vše používat, protože ruce zatím neslouží ještě tak, jak by měly.

Ještě jednou díky vám všem!!! ❤❤❤

… do konce sbírky zbývá 9 dní a díky Vám je v ní neuvěřitelná suma přes 524 tis. Kč.

Vzpomínáte, brácha nevěřil, že mu někdo něco pošle, já věřila, ale mám-li být upřímná, tak jsem nebyla až takový optimista, že to bude takhle vysoká částka.. Ale kdo ví, možná se nám ta cílová částka opravdu podaří.

Stále se setkáváme s ochotou sdílet a s ochotou finanční pomoci, která nám pomáhá posunout tuto sumu ještě dál a dosáhnout cíle, tedy dostat Jendu z nemocnice zpět domů.

Další věc, která nekončí, je empatie, se kterou se velmi často setkávám a kdo byl někdy v takové či jiné těžké situaci, tak ví, že je potřeba, protože i když jsou pokroky v bratrově zdravotním stavu, tak nikdy nebude tam, kde byl před necelým rokem a tedy, i když máme z každého milimetrového posunu obrovskou až nesmírnou radost, tak bez všech těchto empatických lidí by to taky nebylo vše tak nějak snesitelné.

Bratrovi se prostřednictvím sestry Hanky ozývají jeho kamarádi, s některými jemu blízkými osobami včetně spolupracovníků nebo například včetně jeho zachránců, jsme v kontaktu, předáváme info o pokrocích a vrací se k nám moc hezká přání a optimismus, že bude zase líp.

Nedávno se s námi spojil i skvělý pan Luboš, který je vozíčkář kvadruplegik a pracuje jako peer mentor, tedy „průvodce“, pro lidi po úrazu páteře pro organizaci CZEPA a my jsme mu moc vděčni za další užitečné rady a informace.

I když už jsme se hodně nachytřili 😊, právě díky různým organizacím, osobám v nich působícím a také díky jejich webům nebo díky webinářům, které se pořádají, tak každá osobní zkušenost člověka se stejným handicapem je pro nás velmi důležitá a dalo by se říct k nezaplacení. I my se totiž učíme, je to pro nás nová životní situace.

Tedy díky Vám všem! I Jenda Vás moc zdraví a strašně moc děkuje!

Petra s rodinou

Jsme lehce za polovinou sbírky, pokud jde o částku, ale zanedlouho nás čeká i polovina, pokud jde o přidělený čas, po který je možno přispět, a tak bychom se s Vámi chtěli podělit o novinky a především poděkovat.

Jste užasní – přispíváte, sdílíte, píšete krásné vzkazy, posíláte nápady, jak Honzovi pomoci nyní i v budoucnu. Až nás někdy mrzí, že jsou některé příspěvky anonymní a nemůžeme poděkovat konkrétním lidem.

Jenda se zhruba před 14 dny přestěhoval z FN Motol do rehabilitačního centra v Kladrubech a maká, jak to jen jde.

Běžný den – ráno dechová cvičení, pokračuje vertikalizace ve stojanech, aby si klouby i vnitřní orgány zvykly na to, že už nebude jen ležet, a následuje ergoterapie a fyzioterapie. Trénuje sezení na vozíku, tak doufáme, že bude brzy hezky a vyvezeme ho třeba v Kladrubech do parku. A také nám, díky skvělému personálu, který mu pomůže ovládat techniku, volá a my mu můžeme všechny vzkazy od Vás vyřídit a říct, co je nového.

Takže ještě jednou obrovské díky za to, že jste nás v tom nenechali a pomáháte nám splnit obrovské přání!!! ❤️

Všem, kteří dosud přispěli na plošinu pro Honzu, moc a moc děkujeme, pomáháte nám plnit obrovské přání. 

Než sbírka začala, Jenda často říkal: „Mně nikdo určitě nic nedá, nikdo mě nezná.“

Moc si vážíme každého daru a každého sdílení.

Honza má za sebou náročný týden s Covidem, ale vzkazy od vás mu ohromně pomáhají. Cvíčí, jak je to jen možné, učí se sedět na vozíku a trénuje i další věci, které jsou pro nás zdravé běžné, např. zakašlat.

Je to boj, ale on je bojovník!