S dovolením použijeme slova přímo od Markéty:
"Můj příběh se začal psát již v roce 2015 (v mých 24 letech), kdy jsem si při běžném umývání našla bulku v prsu. Okamžitě jsem šla na vyšetření a během pár dní jsem měla výsledek – rakovina. Týden po diagnóze byla půlka prsa a část uzlin pryč, začal kolotoč chemoterapií, ozařování a další operace. Za rok bylo úspěšně dobojováno. Chodila jsem na pravidelné kontroly, zase začala pracovat a užívat si života jako zdravý člověk.
V roce 2017 jsem si vzala nejlepšího muže pod sluncem, který to se mnou vše absolvoval a držel mě „nad vodou“.
V roce 2019 jsem požádala lékaře, zda by šla vysadit udržovací léčba a my se mohli pokusit o miminko. Nevěděli jsme, zda to bude vůbec reálné, jestli chemoterapie nezničila všechna vajíčka. Naštěstí nezničila. V říjnu se nám narodila naše první dcera, Stela. Během těhotenství jsme stihli dokončit stavbu našeho domu, vše bylo zkrátka tak, jak jsem si vysnila.
Když bylo Stelince půl roku, podruhé jsem otěhotněla a v lednu 2021 se nám narodila druhá dcera, Lora. Během této doby jsem samozřejmě byla stále pravidelně kontrolována. O půl roku později jsem jela na běžnou kontrolu dutiny břišní a paní doktorka našla nález na játrech. Ležela jsem tam jak opařená. Okamžitě jsem volala svému onkologovi a stále doufala, že to vyvrátí. Ihned mě objednal na speciální vyšetření PET CT (nejpřesnější diagnostiku výskytu rakoviny v těle), ale vyšetření bohužel potvrdilo nález – metastázy v játrech, kostech a plících.
Začal nový kolotoč chemoterapie, ale ta bohužel nefungovala. Dále jsme zkusili biologickou léčbu, která ale také nezabrala. Následně mi pan doktor doporučil odstranění vaječníků a podstoupit biopsii. Nyní zkoušíme třetí způsob léčby a já pevně věřím, že ta již bude úspěšná. Jen mě každá chemoterapie oslabuje a komplikuje můj zdravotní stav, tělo už nemá tolik sil bojovat s běžnými nemocemi.
Mám velkou podporu rodiny, především manžela, který stojí celou dobu při mně, pomáhá mi s dětmi i domácností, odešel z práce a zůstal doma na rodičovské dovolené, jelikož bych to sama nezvládala. Vzhledem k tomu, že jsem v invalidním důchodu, náš rozpočet s hypotékou a dvěma dětmi není jednoduchý utáhnout. Případný finanční výtěžek bych použila na asistenční výpomoc v domácnosti (včetně hlídání dětí) a pokrytí nákladů na dopravu při dojíždění na chemoterapie.
Moc vám všem děkuji za podporu, vážím si toho."
Markéta
