Od loňského léta jsme řešili neustále nějaké komplikace. Ve stáji se střídaly návštěvy fyzioterapeutky, kováře a sedlářky. Jako další v pořadí byla pravidelná kontrola zubů.
Bohužel kazy nalezené loni se zhoršily a jeden natolik, že pan doktor nám doporučil, že by se zub měl vytrhnout.
Vzhledem k tomu, že Gump trpí na žaludeční vředy rozhodla jsem se na trhání zavolat veterináře, který je ochotný a schopný trhat zuby v terénu – ve stáji. Naštěstí paní doktorka nám dala termín hned v listopadu.
Ráno v den návštěvy jsem se dozvěděla, že s paní doktorkou přijede i televize natáčet reportáž. Takže kdo by chtěl, může se i podívat. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/223411000141124/cast/1013334/
Začínalo to docela normálně, rentgen, který potvrdil, že zub musí ven. Po nějaké chvíli se podařilo něco vytrhnout, bohužel to byl jen kus zubu, protože se rozlomil. A tak začal boj. Pořád to nešlo a tak paní doktorka musela udělat díru kousek nad hubou (bukotomie). Bohužel ani to nepomohlo a zub zajel až do dutin a tak došlo na to, že se musí udělat otvor do dutin (trepanace) a zkusit vytáhnout zub tamtudy. Díky tomu se přišlo na to, proč nejde ven. Měl tam velký absces, který nebyl vidět ani na snímcích. Po 4 hodinách boje už přestávala působit anestezie a Gump na další sedaci už nereagoval, padlo riziko vykrvácení (pokud sebou trhne v nevhodné chvíli) a možného převozu na kliniku. Nakonec se ale podařilo dostat všechny úlomky zubu ven. Gump byl moc statečný ale já už tolik ne.
Dostali jsme léky na bolest a antibiotika, homeopatika. A kolotoč začíná…
Ze začátku častěji, ale pak po týdnu nám jezdila ještě jiná paní zubařka, měnit výplně v díře po zubu, protože má v podstatě díru skrz na skrz a nesmí se tam nic dostat. Každý den jsem Gumpovi jezdila ránu vyplachovat, ošetřovat a převazovat. Měl 2× denně antibiotika, homeopatika a léky na vředy. Asi po měsíci, se nám rána na hlavě zavřela, vysadili jsme antibiotika, vše se zdálo být v pořádku. Opak byl pravdou…
Zavřená rána začala po dvou dnech ošklivě hnisat. Hned jsem volala paní doktorce. Přijela, i když bylo jen pár dní do Vánoc, a přišlo to, čeho jsem se nejvíc bála, muselo se znovu řezat. Znovu otevřít zavřenou ránu se Gumpovi opravdu nelíbilo a přibyla mu ještě jedna díra a to mezi očima. Dívat se na něj bylo pro mě utrpení. A tak jsme dostali další antibiotika, v tuto chvíli měl rovnou dvoje.
Po pár dnech mi paní doktorka volala výsledky z rozboru, byl tam kromě dalších bakterií i streptokok. Zase změna antibiotik a mast přímo do ran. Další kolotoč vyplachování, převazování. Ještě že Gump má svatozář a nechá se ošetřovat jako nejhodnější kůň na světě. Pořídili jsme i masku na lepší hojení zánětu dutin.
Jsou to skoro dva měsíce, stále bojujeme, už když to vypadalo, že se rána po zubu zavřela a budeme moct vysadit antibiotika, při další výměně výplně jsme zjistili, že se tak nestalo a tak jsem opět vyjela pro další várku antibiotik.
Nás příběh tímto bohužel nekončí. Až se jednou Gump zahojí, čeká nás co nejdřív trhání dalšího zubu a nám nezbývá nic jiného než doufat, že se historie nebude opakovat…