Pro Anitku (8) a její rodinu – každý den se počítá

Jsou lidé, kteří v životě prostě jsou. Tiše, spolehlivě, bez fanfár. Naše kolegyně je jedním z nich. Vždy s úsměvem na rtech, vždy s ochotou podat ruku dřív, než o ni vůbec stihnete říct. Nikdy jsme si nedokázali představit, že jednou budeme my těmi, kdo za ní budou stát.

Život ale neumí varovat.

Letos v dubnu se její svět rozlomil na dvě části – na čas před a na čas po. Její osmileté dceři Anitce lékaři diagnostikovali zhoubný nádor na mozku. Rodina se nevzdala ani vteřinu. Prošli konzultacemi s onkologickými specialisty, pečlivě zvážili každou dostupnou možnost léčby. Lékaři jim nezamlčeli nic – vysvětlili, co medicína nabídnout může a co nikoliv. Prognóza zůstala neúprosná: nádor tohoto typu a lokalizace nelze vyléčit. Případná léčba by Anitce přinesla jen dočasnou úlevu, za cenu náročné zátěže pro dítě, které se s takovými situacemi vyrovnává jinak než ostatní. Rodiče se po zralé úvaze rozhodli chránit kvalitu každého dne, který Anitce zbývá – a zvolili péči doma, v bezpečí rodiny.

Dnes jsou spolu – ona, manžel a jejich syn. Drží se každého dne, který mají. Svěřili Anitku do péče přírodního léčitele a nevzdávají se poslední víry, která jim zbývá.

My jsme se rozhodli být nablízku. Alespoň tak, jak umíme.

Pomůžeme Anitce. A rodině, která se kvůli ní nepřestává každé ráno zvedat.

Maminka je člověk, jehož si všimnete až ve chvíli, kdy chybí. V práci tichá opora, doma srdce celé rodiny – pro manžela, pro syna a především pro svou malou holčičku. Sama by pomohla komukoli. Dnes potřebuje, aby někdo pomohl jí.

Anitce je osm let. Je to dítě, které se ptá na věci, na které dospělí odpovědi nemají. Dítě s očima plnýma světa, které si zaslouží do tohoto světa dorůst.

Letos se jejich příběh zlomil. Diagnóza přišla bez zaklepání, bez slitování. Rodina prošla konzultacemi s onkologickými specialisty a pečlivě zvážila každou dostupnou cestu. Anitčin nádor patří k těm, které medicína nedokáže vyléčit. Dostupná léčba by přinesla pouze dočasné zpomalení nemoci, nikoli záchranu. Rodiče se rozhodli vědomě a s plnou odpovědností: Anitka bude doma, obklopená láskou, bez zbytečného utrpení.

Dnes Anitka potřebuje péči přizpůsobenou na míru jejímu tělu, které ji pomalu opouští. Má speciální postel. Brzy bude potřebovat vozík – aby se mohla pohybovat, aby neztratila ani kousek svobody, dokud ji má.

O Anitku pečuje celá rodina – doma, bez přestávky, bez výjimky. Maminka, táta i bratr jsou jejím bezpečím. Tím jediným místem, kde se Anitka nemusí bát. Tahle péče si žádá přítomnost každou hodinu dne i noci.

Táta a syn jsou s nimi každý den. Jsou silní – tím tichým, nevídaným způsobem, jakým bývají silní lidé, kteří nemají na výběr. Ale ani taková síla by neměla zůstat sama.

Veškeré finance budou využity na péči o Anetku.

Rodina již pořídila specializovanou postel – takovou, jakou Anitčino tělo potřebuje. Teď stojí před další nutností: sehnat invalidní vozík, který malé zachová pohyb, důstojnost a kousek toho světa, který ji tak fascinuje. 

Potřebné jsou rovněž další zdravotní a kompenzační pomůcky, které domácí péče o Anitku vyžaduje a které přicházejí postupně, jak se mění její stav. Pro rodinu, která myslí jen na přítomný den, je to zátěž, jež by neměla ležet jen na jejich bedrech.

Pokud výběr přesáhne tyto potřeby, půjdou peníze na každodenní péči o Anitku doma a na chvíle, které jsou teď pro tuto rodinu cennější než cokoliv jiného: být spolu. 

Prostě spolu. Dokud to jde.

Děkujeme za každý příspěvek – velký i malý. Každý z nich říká jedné rodině to nejdůležitější: nejste na to sami.