Martínek od narození byl opakovaně hospitalizován pro dušnost a bronchitidu, několikrát v roce jsme byli hospitalizováni v dětské nemocnici kde ležel na kyslíku. Jeho vývoj byl normální, avšak v jeho roku a půl došlo k nezájmu o okolí a o lidi, celkově sociální kontakt byl nulový. V jeho 2,5 letech mu byl diagnostikován dětský autismus, expresivní a receptivní porucha řeči a ADHD. Přestal říkat slova, věty, které už uměl, začal chodit po špičkách a upadal do obrovských afektů, ubližoval sobě i okolí, rozbíjel nábytek a věci kolem sebe, bylo období kdy pořád jen křičel a nezvládal zpracovat slovo ne takže jakýkoli zákaz vyvolal u něho afekt a ublížení do extrému. Učení se slov bylo někdy vyřčeno 100× bez úspěchu. Denní rituály se museli promítnout do běžného fungování a bylo to velmi těžké, například jedno parkovací místo ve městě kde jsme mohli stát nebo pouze jeden druh čokoládového donutu pokud nebyl vyvolával u něj nezvladatelnou agresi. Postupem času se chování a vývoj měnili, bylo období kdy Martínek začal dělat pokroky poté to zase vše spadlo a bylo to jak na horské dráze. V jeho čtyřech letech se přidala epilepsie, kdy o Vánocích dostal febrilní šok se zástavou dechu, po 9 minutách opakovaného oživování nás rodičů skončil na ARU a po dlouhé hospitalizaci mu byla diagnostikována epilepsie. Rok na to se opět epileptický záchvat opakoval se zástavou dechu a oživování.Martínek je zaléčen mnoha léky na astma a dušnost epilepsii i autismus. Jeho vývoj postupně jde k lepšímu, nyní chodí do 1.třídy a velmi rád se učí. S Martínkem jsem navštěvovala a navštěvuji spoustu terapií a léčebných procedur opakovaně, ovšem některé jsou nákladné a ty které bychom chtěli ještě zkusit na to finance nemáme. V září 2021 umřel dětem tragicky otec a terapie, které chceme podstoupit nezvládneme zaplatit.
